Velký senát civilního kolegia Nejvyššího soudu se rozhodl odklonit od předchozí rozhodovací praxe, která při řešení otázky moderace smluvní pokuty podle nového občanském zákoníku převzala judikaturní závěry přijaté v režimu obchodního zákoníku, zrušeného k 1. lednu 2014. V dovolacím řízení sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 dospěl mj. k závěrům, které jsou vyjádřeny v následující právní větě:
“Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.”
Právní věta je takto navržena k projednání v evidenčním senátě civilního kolegia s tím, že celé rozhodnutí aspiruje na zařazení do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
Podle velkého senátu civilního kolegia postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky):
- V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit.
- Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny.
- Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
Rozsudek ve věci sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 je aktuálně vyhlašován na elektronické úřední desce na webu Nejvyššího soudu a na úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Po jeho svěšení z úředních desek dne 9. února 2023 bude následně pseudonymizovaná verze rozsudku umístěna na webu do databáze rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soudu
Diskuze k článku ()