Kanalizační řád schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností jako vodoprávní úřad. Jde o dokument vlastníka kanalizace, nikoliv správního orgánu. Na kanalizační řád proto nelze nahlížet jako na opatření obecné povahy. Proti kanalizačnímu řádu nelze tedy podávat opravné prostředky, je třeba napadnout rozhodnutí o schválení kanalizačního řádu, které vodoprávním úřad vydává ve správním řízení podle správního řádu. V tomto správním řízení jsou účastníky nejenom osoby, kterým kanalizační řád stanoví specifické podmínky, ale každý kdo může být kanalizačním řádem (resp. jeho změnou) dotčen.
Kanalizační řád musí mj. obsahovat způsob a četnost měření množství odpadních vod, přičemž podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. množství vody odváděné do kanalizace lze vypočítat podle vzorce na základě dlouhodobého úhrnu srážek (resp. normálu srážek) stanoveného u regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Dojde-li kanalizačním řádem k uvedení hodnoty dlouhodobého srážkového úhrnu (dle údajů ČHÚ), přičemž od této hodnoty se odvíjí také cena stočného, je tato hodnota závazně stanovena pro všechny uživatele kanalizace (jakožto i provozovatele kanalizace) a tito jsou tedy rozhodnutím o změně kanalizačního řádu přímo dotčeni. Z toho vyplývá, že všichni uživatelé kanalizace jsou v takovém případě (tj. kdy se závazně mění hodnoty výpočet stočného) účastníky řízení o změně kanalizačního řádu.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()