Tento přístup uplatňoval již i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu sp. zn. 10 Afs 186/2014 jej zavedl i do správního soudnictví.
Oproti dovolací praxi Nejvyššího soudu se stává v praxi Nejvyššího správního soudu mnohem častěji, že týž účastník podává opakovaně kasační stížnosti v téže věci, neboť předchozí rozhodnutí krajského soudu bylo Nejvyšším správním soudem rušeno z formálních důvodů, typicky z důvodu nepřezkoumatelnosti, aniž by se Nejvyšší správní soud mohl ve svém prvním (a někdy i druhém či třetím) rozsudku jakkoliv vyjádřit k podstatě věci. Jeví se pak naprosto nespravedlivé, aby stěžovatel platil 15 či 20 tisíc Kč za tři či čtyři podané kasační stížnosti, obzvláště za situace, kdy potřebu opakovaného podávání kasačních stížnosti vyvolal krajský soud svými nepřezkoumatelnými rozhodnutími či jinou vážnou procesní chybou.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde.
Diskuze k článku ()