Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí

Podle Ústavního soudu bylo toto dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem v rozporu se základními principy demokratického právního státu.

Rozhodnutí soudu o nekalé soutěži
Foto: Fotolia

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů slova „s výjimkou finanční náhrady“ v ustanovení § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb.

Návrh na zrušení slov „s výjimkou finanční náhrady“, případně celého zákona č. 125/2019 Sb. (novela zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) podala skupina 44 senátorů (navrhovatelka). Následně byly Ústavnímu soudu doručeny návrhy skupiny 62 poslanců a skupiny 19 senátorů, které požadovaly zrušení stejných ustanovení. Tyto později podané návrhy byly odmítnuty pro nepřípustnost z důvodu překážky věci zahájené, nicméně tyto další navrhovatelky získaly postavení vedlejších účastnic v prvním zahájeném řízení a Ústavní soud k jejich návrhům při svém rozhodování přihlédl. Neústavnost zákona č. 125/2019 Sb. navrhovatelka dovozuje především ze skutečnosti, že ani jeho předkladatelé, ani vláda netvrdí, že by šlo o zákon v ústavněprávním smyslu daňový; naopak nezastírají, že jediným cílem je faktické snížení restituční finanční náhrady, jejíž výše je podle aktuálních vládních a některých nevládních stran nepřiměřeně vysoká. Změna provedená zákonem č. 125/2019 Sb. navíc nese podle názoru navrhovatelky znaky nepřípustné retroaktivity. Navrhovatelka se též dovolává principu pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat), neboť uzavřením smluv s církvemi bylo založeno jejich legitimní očekávání.

Ústavní soud projednal návrhy ještě před nabytím účinnosti zákona č. 125/2019 Sb. (tj. k 1. 1. 2020), čímž fakticky vyhověl žádosti navrhovatelek o přednostní projednání věci.

Posouzení souladnosti zákona s ústavním pořádkem sestává ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda je jeho obsah v souladu s ústavními zákony. Ústavní soud přitom dospěl k závěru, že co do podstatné obsahové části ústavního přezkumu jsou návrhy důvodné.

Restituce slouží k odčinění některých majetkových křivd, spáchaných v období let 1948 až 1989, tedy v době, kdy „byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu [...], zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný“ (§ 2 odst. 1 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu). Již restituční předpisy z 90. let počítaly s tím, že v budoucnu budou upraveny i majetkové poměry státu ve vztahu k církvím a náboženským společnostem; nastalo však dlouhé období, v němž nebyla nalezena politická shoda na podobě vyrovnání.

Zákon o majetkovém vyrovnání vyplnil desetiletí trvající legislativní mezeru spočívající v absenci majetkového vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, jež byla v roce 2010 Ústavním soudem prohlášena za neústavní (nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07, tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/31X8FIm ). Stát se tímto zákonem zavázal být oprávněným církvím a náboženským společnostem seriózním smluvním partnerem a vyplatit jim za stanovených podmínek finanční náhradu za totalitním režimem zabavený majetek, který již nelze vydat naturální formou. Vedle hlavního restitučního účelu má finanční náhrada také funkci přípravy církví a náboženských společností na budoucí ekonomickou odluku od státu, za který církve plní řadu úkolů, zejména v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Poměr uvedených účelů je v případě každé jednotlivé církve a náboženské společnosti z historických i ekonomických důvodů individuálně proměnlivý.

Ve světle popsaných účelů zákona o majetkovém vyrovnání Ústavní soud nahlížel na ústavní konformitu napadených ustanovení. Ústavní soud na tomto místě považuje za nutné zdůraznit, že nevěnoval bližší pozornost argumentaci navrhovatelky či vlády k otázce přiměřenosti finanční náhrady, neboť se jí podrobně zabýval již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/13. V tomto nálezu konstatoval, že politické rozhodnutí ohledně stanovení výše finančního vypořádání nemá na ústavnost zákona o majetkovém vyrovnání vliv (blíže viz body 242 – 256 nálezu, který je dostupný zde: https://bit.ly/2MaVDBv ).

Zákonodárce přijetím § 15 a 16 zákona o majetkovém vyrovnání, deklaroval podmínky, za nichž je ochoten smlouvy o vypořádání s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi uzavřít. Dotčené církve a náboženské společnosti [s výjimkou jedné – viz § 15 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona ve spojení se sdělením Ministerstva kultury č. 55/2013 Sb.] státem předložený návrh smlouvy akceptovaly a vláda s nimi smlouvy o vypořádání uzavřela. Na základě smluv bylo ujednáno, že finanční náhrada v zákonem i smlouvou stanovené (valorizované) výši bude vyplacena v třiceti ročních splátkách.

Napadenou právní úpravou zákonodárce nepřípustně retroaktivním způsobem (nepřípustná nepravá retroaktivita) nerozhodl o zdanění, nýbrž o faktickém snížení finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu. Zákonodárce tím porušil principy právní jistoty, důvěry v právo a jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv, jakožto stěžejní principy demokratické společnosti (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), a právo dotčených subjektů vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě ve smyslu ochrany legitimního očekávání jeho zmnožení.

Odlišná stanoviska k výroku I nálezu zaujali soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/19 včetně disentů je dostupný zde.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články