Jako člověk, který zrovna nevyhledává velká shromáždění lidí, mačkající se zástupy a řev fanoušků, jsem se vypravil na Olympijské hry. A protože mě neláká daleké cestování a už vůbec ne letadlem, vydal jsem se na ty zimní do Jižní Koreje.
Zážitků byla spousta, musím zdůraznit, že až na pár momentů, obvykle spjatých se strašlivou zimou, byly všechny pozitivní, výlet to byl parádní. Zajímavá země, milí lidé, vynikající kuchyně, krásná sportoviště, pro mě dosud nepoznaná přátelská atmosféra mezi zahraničními návštěvníky Olympiády, tři medailové úspěchy našich reprezentantů viděné na vlastní oči.
Jo, a Korejci milují Prahu! Když se dozvěděli, že jsme z tohoto města, hned se s námi chtěli fotit. Údajně za to může tam velmi oblíbený televizní seriál, který se v naší metropoli odehrává. (Tak mě napadá, že podobné reakce v České republice tak často nezažívám. :-)
Vzhledem k tomu, že Právní prostor není webem cestovatelským, tak zpět k právu a právníkům. Na zimních Olympijských hrách jsme získali sedm medailí, z toho dvě zlaté. Obě zlata pak Ester Ledecká v neuvěřitelné kombinaci dvou různých sportů!
V tuzemsku se asi i před Olympiádou vědělo, že otec Ester Ledecké, zpěvák, hudebník a skladatel Janek Ledecký je vystudovaný právník. Právníkem je ale i její maminka! A právě tito dva právníci, samozřejmě spolu s dalšími rodinnými příslušníky a dalšími odborníky dovedli Ester k úspěchu, který, jak jsem přesvědčen, vlastně nejsme schopni stále ještě docenit. Pro mě jsou teď rodiče Ester nejúspěšnějšími právníky naší vlasti.
Takže tímto navrhuji, aby v anketě „Právník roku 2018“ byli jako vítězi uvedeni manželé Ledečtí, třeba v kategorii „Rodinné právo v praxi“.
Diskuze k článku ()