Listina či monitor?

Kolega Roman Fiala se ve svém zamyšlení věnoval tématu elektronických soudních rejstříků a jejich zranitelnosti. Přivedl mne tím na podobné téma. Téma elektronických spisů.

soudce Ústavního soudu

U Ústavního soudu jsou všechny soudní spisy v elektronické podobě. Nutno zdůraznit, také v elektronické podobě. Protože všechny jsou i v podobě listinné. Záleží na každém soudci či asistentovi, s jakou podobou spisu bude pracovat. Při studiu spisu lépe poslouží listinná podoba. Ostatně v ní jsou i všechny připojené spisy. Při přípravě písemného rozhodnutí se může více uplatnit podoba elektronická. Ta je pak naprosto nezastupitelná pro vzdálený přístup, a to ať již soudce či účastníka řízení.

Jsem příznivcem moderních technologií. Vždy by však měly sloužit člověku a nikoli on jim. Mohou přinést i úsporu, ale to nemá být jejich hlavní úloha. Na prvním místě by vždy měly být pomocníkem. Jedno úsporné fiasko jsme již zažili s „elektronickými“ platebními rozkazy. Ty přinesly úsporu jen účastníkům řízení a soudy na čas změnily v kopírovací centra.

Proč o tom píšu. Nové technologie by nám měly pomáhat, abychom mohli lépe dělat svou práci. Nalézání práva, nalézání spravedlnosti je příliš významná hodnota, než aby ji bylo možno ohrozit kvůli předpokládané (v celku nijak významné) úspoře. Každý soudce by měl mít zachovánu možnost volby, s jakou podobou spisů bude pracovat. A zvolí-li si podobu listinnou, nelze jej označit za staromilce neschopného jít s dobou. Nelze jej nutit, aby se přizpůsobil „nové době“.

O tom, že listinná podoba textu je stále velmi atraktivní a troufnu si říci, že pro většinu lidí i příjemnější, svědčí plná knihkupectví. Plná papírových knih a plná zákazníků.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články