Tématicky zaměřené podvečerní a večerní akce mající v titulu noc s nějakým přívlastkem se již staly součástí kulturního dění v řadě měst. Noc kostelů nabízí již po několik let různé možnosti seznámení se se svatostánky, s vírou a dalšími věcmi, které s tím souvisejí. Muzejní noc zase otevírá vstupy do tradičních sbírek, ale i do jindy nepřístupných prostor v muzejích a galeriích. A co tedy Noc práva? Ta je ještě velmi mladá. Vždyť dne 6. března 2019 se v Brně konal teprve nultý ročník! Novorozenec se ovšem měl čile k světu, protože o všechny body programu byl velký zájem, a podle mého názoru skončila celá událost úspěchem. Organizátorem byl spolek Nugis Finem, který ve spolupráci s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem uspořádal řadu akcí, jež byly hojně navštěvovány, a pořadatelům se vyplatila sázka na pečlivost, s níž dokázali množství zájemců ukočírovat povinnou registrací na většinu bodů programu. Bylo příjemné sledovat velký počet zejména mladých lidí, kteří věnovali večer obchůzkám jednotlivých akcí a kteří se zájmem a zaujetím vstřebávali informace a dojmy.
Co všechno bylo k vidění? Na právnické fakultě se v krátkých, svižně probíhajících přednáškových blocích vystřídalo s příspěvky několik známých právníků. František Korbel přispěl vtipným pohledem na zákulisí tvorby legislativy, s níž má četné zkušenosti, a pobavil zaplněný sál několika „veselými historkami z natáčení“. Z vydatné účasti a odezvy se mohly těšit též neortodoxní ústavní soudkyně Eliška Wagnerová a Kateřina Šimáčková.
Netradičně se zapojil Nejvyšší soud, jehož tiskový mluvčí Petr Tomíček vedl komentovanou procházku po Brně, zaměřenou na objekty soudů. Vše doprovodil poutavým výkladem z historie a rozloučil se po hodině a půl putování na Malinovského náměstí před pamětní deskou obětem bombardování Brna z řad soudců a zaměstnanců Nejvyššího soudu. Šlo zároveň o připomínku stoletého výročí vzniku československých soudů, proto zájemci obdrželi kopii unikátní předlohy textu zákona o zřízení Nejvyššího soudu, opatřenou vpisky svědčícími o tom, že základní instituce mladé republiky se rodily velmi hekticky.
Nejvyšší správní soud umožnil prohlídku budovy a zapojil návštěvníky do simulovaných soudních jednání, v nichž si mohli vyzkoušet záludnost veřejného vystupování i argumentace na připravená témata, která byla vybrána podle aktuálních problémů správního práva. Nejvyšší správní soudci byli pozornými průvodci a komentátory jednotlivých bloků. K vidění byl i filmový dokument k 15. výročí této soudní instituce „Tak trochu jiný soud“.
Zajímavým bodem programu byla představení Fakultní divadelní společnosti, která zařadila Dürenmattovu Návštěvu staré dámy a polodokument Milada o politickém procesu s Miladou Horákovou. V kině Scala se promítal film Ex offo líčící profesně–etické drama poctivého advokáta dr. Reslera, jemuž poválečný osud uložil nezáviděníhodnou úlohu obhajovat v trestním procesu nenáviděného K. H. Franka. Následovala beseda vedená advokátem Vítězslavem Dohnalem.
Jestli se snad něčeho přece jen trochu nedostávalo, byla to hudba. Pro příští ročník mám proto tip, že by se do akce mohli zapojit muzikální právníci, namátkou jindřichohradecký advokát Ivo Jahelka, rockující spolužáci Petr Pečený (Doctor P. P.) a Jiří Macháček (Mig 21) či zlatý olympijský otec Janek Ledecký. No, oni si už organizátoři poradí i bez mých nápadů. Důležité je, aby se pro příště podařilo Noc práva rozšířit i do dalších měst a aby v tom Brno nezůstalo samo.
Diskuze k článku ()