V podrobnostech upravuje některé zásady jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek. Konkrétně se jím prezentovaná právní úprava týká jednání o návrhu ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor, součinnosti komor při projednávání návrhů zákonů, zákonných opatření Senátu, stálých delegací Parlamentu v meziparlamentních organizacích a v jiných mezinárodních institucích, pracovních skupin komor, jednání Parlamentu jakožto účastníka v řízení o kontrole ústavnosti zákonů a mezinárodních smluv, vzájemného informování komor o výsledcích jednání, společných schůzí komor či ochrany míst pro společné schůze komor.
Důvodová zpráva obecně upřesňuje, že Ústava od samého počátku své účinnosti předpokládá existenci „zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek“. Poté, co byl přijat a nabyl své účinnosti zákon o státní službě, tak zákonodárce absenci takového stykového zákona vnímal jako svůj poslední dluh vůči ústavodárci. Ten by měl být přijetím právě publikovaného zákona splacen. Při snaze vyvarovat se razantních zásahů do stávajících jednacích řádů obou komor je stykový zákon založen spíše na koncepci tzv. zbytkového zákona, ovšem upravujícího řadu důležitých otázek, jež nemohou upravit jednací řády jednotlivých komor.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2018. Novelizuje rovněž ve dvou změnových bodech zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Diskuze k článku ()