V návaznosti na evropskou legislativu, konkrétně na nařízení č. 511/2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii, a na jeho prováděcí nařízení č. 2015/1866, upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů v oblasti dodržování podmínek pro přístup a sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.
Doposud nebyla problematika využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí s nimi souvisejících v rámci vnitrostátního právního řádu České republiky vůbec regulována. To se nyní mění s právě publikovaným zákonem, který byl přijat za účelem adaptace vnitrostátního právního řádu na výše zmíněnou evropskou úpravu. Dle důvodové zprávy má nový zákon stanovit působnosti příslušných orgánů odpovědných za implementaci zmíněných nařízení a kontrolu dodržování povinností těmito nařízeními ukládaných, a to včetně možnosti uložení sankce za jejich porušení. Samotné principy regulace využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí s nimi souvisejících, včetně sdílení přínosů z jejich využívání, jsou totiž zakotveny přímo v nařízeních a vyplývají rovněž ze souvisejících mezinárodních právních dokumentů.
Zákon nabývá své účinnosti dnem 20. 6. 2018.
Diskuze k článku ()