Komentář k návrhu o „drobných výkonech rozhodnutí“

Soudní exekutoři nemají žádnou motivaci pro to, aby realizovali zbytečné nebo nepřiměřené prodeje nemovitostí kvůli nízkým dlužným částkám.

Mgr. Petra Báčová

Mgr. Petra Báčová

tisková mluvčí Exekutorské komory ČR

Mgr. Petra Báčová

tisková mluvčí Exekutorské komory ČR

Aplikace návrhu o „drobných výkonech rozhodnutí“ a „drobných exekucích“, jímž se má zabývat vláda, by byla velmi problematická. Materiál navíc obsahuje řadu chyb a zavádí nejasné pojmy. Exekutorská komora ČR jej proto vnímá jako nekvalitní. V návaznosti na to je připravena vysvětlit stávající pravidla pro průběh řízení a institut přiměřenosti.

Samotné provedení navrhovaného způsobu řešení, kdy by neměl být realizován nucený prodej nemovitosti dlužníka v případě dluhu do 50.000 Kč, by bylo velmi problematické. Stávající komplexní zákonný systém by něco takového ani neumožňoval. Soud (nebo soudní exekutor) totiž předem nezná další věřitele dlužníka a výši jeho dalších závazků. Soud až do zahájení dražby nezná další pohledávky. O nich se logicky dozvídá až na základě vydání dražební vyhlášky. Jedná se o usnesení, na základě jehož zveřejnění se do dražby přihlašují další věřitelé a žádají uspokojení svých pohledávek. „Samotná podstata dražební vyhlášky ukazuje, že domněnky o tom, že se draží nemovitost kvůli dluhu 1.000 Kč, jsou irelevantní. Koneckonců za celou dobu své praxe jsem nikdy neviděl rozvrhové usnesení, jímž by se rozvrhovala takto nízká částka,“ konstatoval Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR. Více v odstavci níže či v Příloze č. 1.

Dražební vyhláška k prodeji nemovitostí je rozhodnutím soudu nebo soudního exekutora, v němž je uveden čas a místo konání dražby, označení věcí, které se budou dražit, výsledná cena, nejnižší podání apod. Obsahuje také upozornění, že při rozvrhu výtěžku se mohou věřitelé, ti, kdo do řízení přistoupili jako další věřitelé, i další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství… Z dražební vyhlášky nevyplývá, jaký je celkový počet exekucí vedených proti dlužníkovi a jaká je jejich kompletní výše. Další věřitelé, kteří svou pohledávku vymáhají exekučně, se totiž do řízení přihlašují teprve na základě vyhlášky (proto je také vydávána), nemohou tedy být uvedeni v jejím textu. Soudní exekutoři často musejí čelit dotazům ohledně přiměřeného postupu. Lidé neznalí práva na internetu narážejí na dražební vyhlášky, v nichž je zdánlivě kvůli dluhu 20.000 Kč dražena nemovitost s vyvolávací cenou 150.000 Kč. Ve všech těchto případech jsou však k dluhu, pro nějž se draží, přihlášeny další pohledávky ve vyšších řádech. Na dražební vyhlášce se ovšem tento údaj z logických důvodů neuvádí.

Musíme si také uvědomit, že odměna soudního exekutora z dražby nemovitosti se počítá pouze z částky, která je převedena věřiteli. I kdyby hypoteticky někoho napadlo dražit pro dluh 1.000 Kč, pochybuji, že by se ‚namáhal‘. Získal by totiž pouze minimální odměnu, naopak by musel vynaložit mnohaměsíční úsilí a zaplatit kvalifikované zaměstnance. Provést celý náročný proces dražby by se mu rozhodně ‚nevyplatilo‘. A to zcela odhlížím od skutečnosti, že dražba kvůli 1.000 Kč by byla již dnes většinou zcela nepřiměřená a v rozporu se zákonem. Soudní exekutoři skutečně nemají žádnou motivaci pro to, aby realizovali zbytečné nebo nepřiměřené prodeje nemovitostí kvůli nízkým dlužným částkám a tímto způsobem deprimovali neplatiče. Smyslem je efektivně uspokojit pohledávky věřitelů. Navíc dlužník může až do okamžiku dražby zaplatit dluh, a dražbu tak odvrátit či předložit soudnímu exekutorovi jiný postižitelný majetek,“ uvedl Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR.

Případná účinnost návrhu by neznamenala absolutní nemožnost dražby nemovitosti dlužníka v případě dluhu nižšího než 50.000 Kč. Pokud by se prokázalo, že nemovitost je jediným majetkem neplatiče, z něhož lze uspokojit byť jen drobnou pohledávku věřitele, dražbu by povolil soud. To by však pro justiční systém znamenalo další zátěž. V návrhu navíc není uvedeno, které konkrétní parametry by měl soud při povolování dražby pro dluh do 50.000 Kč přezkoumat.

Další hlavní vadou návrhu jsou zavádějící termíny, které český právní řád dosud nezná, a povrchní a nedostatečné definice. Materiál hovoří např. o „drobných výkonech rozhodnutí“ a „drobných exekucích“, avšak toto blíže (kromě stanovení výše dluhu 50.000 Kč) nespecifikuje a nevypořádává se např. s náklady řízení. Stejně tak neodborným a neurčitým způsobem operuje s termínem „bydliště“.

Návrh se nezabývá ani nemovitostmi malé hodnoty. Lze si však představit situaci, kdy dlužník bude např. tvrdit, že má bydliště v garáži, jejíž hodnota činí 20.000 Kč, a přitom dluh bez příslušenství bude dosahovat 45.000 Kč. Ani eventuálním zpeněžením nemovitosti by tedy nedošlo k umoření pohledávky.

Další, dosud nediskutovanou komplikací je fakt, že dokument stanovuje jako výjimky z pravidla pohledávky na výživném a z trestního řízení. Proč nejsou do speciálního režimu zahrnuty veškeré přednostní pohledávky, není zdůvodněno.

Materiál o „drobných výkonech rozhodnutí“ a „drobných exekucích“ se týká občanského soudního řádu a exekučního řádu, tj. nejen činnosti soudních exekutorů, ale i soudů v rámci výkonů rozhodnutí. Jak se k návrhu staví soudy, může sdělit např. Soudcovská unie ČR.

 

exekuce komentář exekutorská komora čr

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články