Ministerstvo v předkládací zprávě upozorňuje, že v současné době nejsou v ČR pro lobbing nastavena žádná pravidla a že je často vnímán velmi negativně. Jedním z cílů návrhu je proto "legitimizovat lobbing jako činnost prospívající politickému systému", a to tak, že se odliší přínosná "distribuce informací a dat veřejným funkcionářům" od "zákulisního, záměrně netransparentního lobbování všemi možnými prostředky".
Návrh podle jeho autorů definuje lobbování, lobbisty a lobbované tak, aby zahrnul co nejširší okruh lidí, kteří ovlivňují přípravu, projednávání a schvalování právních předpisů a vládních koncepcí. Za lobbování například nepokládá komunikaci prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo komunikaci na jednání orgánů politických stran.
Do skupiny lobbovaných patří poslanci, senátoři a jejich asistenti, členové vlády, jejich náměstci a poradci, další vedoucí ústředních správních úřadů či státní tajemníci. Návrh mezi lobbované naopak nezahrnul členy zastupitelstev, prezidenta, který není z výkonu své funkce odpovědný, ani ústavní soudce, jejichž případné ovlivňování lobbisty je samo o sobě protiprávní.
Předpis počítá se zavedením registru transparentnosti, v němž mají být evidováni jak lobbisté, tak lobbovaní. Lobbisté, kteří budou chtít nadále provozovat lobbování legálně, budou muset požádat o zápis do rejstříku u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbisté i lobbovaní budou do registru povinně vkládat čtvrtletní zprávy, které budou veřejně přístupné.
"Dále bude mít lobbista, který hodlá lobbovat, povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou ve smyslu tohoto zákona, a uvést, v zájmu koho lobbuje," napsalo ministerstvo.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí bude také projednávat přestupky lobbistů a lobbovaných, přičemž jim bude moci uložit pokutu až do výše 100.000 korun. Lobbistům bude hrozit i zveřejnění přestupku nebo zákaz činnosti až na tři roky.
Diskuze k článku ()