Návrh výboru počítá s tím, že dvoučlenné koalice by se do Sněmovny dostaly při dosažení 7,5 procenta hlasů místo nynějších deseti procent. Obdobně tříčlenným koalicím by stačilo deset místo 15 procent. Návrh prosadili Starostové a lidovci, kteří původně chtěli kandidovat společně do loňských sněmovních voleb, ale kvůli obavám z nepřekonání desetiprocentní hranice od koalice ustoupili.
"My bychom to chtěli změnit, protože je to pořád ještě jakýsi pozůstatek z dob opoziční smlouvy (mezi ODS a ČSSD)," řekl novinářům předseda senátorského klubu STAN Jan Horník. Pokud by se Senát s návrhem ztotožnil, dostane jej Sněmovna k projednání. Poprvé by pak mohl zafungovat nový systém, podle něhož se poslanci a senátoři mají změny ústavních a volebních pravidel dojednávat tak dlouho, než se shodnou. "Budeme si to asi přepinkávat a uvidíme, k čemu se dobereme," uvedl Horník.
Pro změnu nehlasovali zástupci ODS, podle nichž by takováto úprava měla být řádně předjednána. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil pokládá za potřebné nejprve vyjasnit, zda by je vhodné mít ve Sněmovně například účelová uskupení programově odlišných stran. Také ministra vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček již dříve uvedl, že podobným změnám by měl předcházet širší politický konsenzus. Senátní ústavně-právní výbor doporučil novelu schválit beze změn.
Původní vládní novela má mimo jiné omezit chybovost při sčítání voličských hlasů. S výjimkou obecních voleb mají být nově jména všech kandidátů uvedeny na hlasovacích lístcích jen na jedné straně, lístky budou tak jako hlasovací obálky barevně odlišeny při souběhu různých typů voleb.
Vláda novelu připravila v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud totiž ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandi
Diskuze k článku ()