Soutěžní právo není oblast, se kterou by se každý právní praktik setkával dennodenně. Proto je ambicí tohoto příspěvku jednak na začátek vymezit, co vlastně soutěžní právo je, co reguluje (část II.), za druhé připomenout, že soutěžní právo je možné vymáhat nejenom přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) či jiné soutěžní úřady, ale také soukromoprávními prostředky (část III.), což není příliš známé a využívané. Za třetí je jeho cílem upozornit na poslední významnou událost v této oblasti (část VI.), kterou je nová unijní směrnice týkající se soukromoprávního prosazování soutěžního práva. Tu mají členské státy včetně České republiky povinnost implementovat do svého právního řádu ke konci příštího roku. 

Soukromé vymáhání soutěžního práva (nejen náhrada škody způsobená kartelem)

V  prosinci 2014 vstoupila v platnost směrnice 2014/104/EU upravující některé otázky náhrady škody vzniklé protisoutěžním jednáním, a to kartely a zneužitím dominantního postavení. Účelem směrnice je zejména ulehčit pozici poškozených před soudem, ale též ochránit podniky, které poskytnou soutěžním úřadům účinnou součinnost při odhalování kartelů. Tato směrnice měla být implementována do 27. 12. 2016.

Náhrada škody z protisoutěžního jednání – nový zákon ulehčí situaci poškozeným a ochrání žadatele o leniency

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

Evropská unie – jednota v rozmanitosti

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora