Mimo exekuční činnosti definované v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ‟), provádí soudní exekutor také další činnost, která je upravena v ustanoveních § 74–86 EŘ. Výčtem se jedná o právní pomoc a sepisování listin – 74 EŘ, úschovy – 75 EŘ, činnost na základě pověření soudem a dobrovolnou dražbu – 76 EŘ, zajiš­tění a správa majetku v trestním řízení – 76a EŘ a sepisování exekutorských zápisů osvědčujících děje a stavy věcí – 77–86 EŘ. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl novelou exekučního řádu zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění ně­které zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, s účinností od 1. 1. 2014 rozšířen okruh dalších činností exekutora o instrument oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání – 76d – 76g EŘ.

Exekutorské zápisy pohledem současné právní úpravy

Přirozenou ambicí úvah de lege ferenda jsou pokusy nastínit inovátorský pohled na možnosti úpravy rigidního charakteru nebo na dlouhodobě zavedené postupy. Důvody vyvolávající potřebu úvahy de lege ferenda jsou zejména uvědomění si nedostatečnosti dosavadní úpravy, poznatky odborníků získané aplikační praxí nebo pozitivní zkušenosti ze zahraniční či příbuzné právní úpravy.

Jak ulevit soudům a přitom vyřídit mnoho pohledávek v krátkém čase?

I přesto, že soudní exekutor má být podle platné právní úpravy nestranný a nezávislý, domnívá se až 76 % českých občanů, že exekutor v exekučním řízení zastupuje věřitele (výzkum z agentury NMS market research pro Pirátskou stranu). 

Výčet důvodů pro zavedení teritoriality exekutorů

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. Lex Covid. Byl přijatý na pozadí zkráceného legislativního procesu ve vyhlášeném stavu legislativní nouze. 

Výkon rozhodnutí (exekuce) pohledem Lex Covid

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Výkon rozhodnutí (exekuce) pohledem „lex COVID justice II“

Lex COVID justice III odkládá účinnost chráněného účtu včetně nové úpravy nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného a obnovuje ochrannou dobu, po kterou se neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.

Výkon rozhodnutí (exekuce) pohledem „lex COVID justice III“ (odložení účinnosti chráněného účtu)

Zákon č. 38/2021 Sb. rozšířil právní materii občanského soudního řádu v části výkonu rozhodnutí o nový institut, kterým je chráněný účet. Původní účinnost od 1. 4. 2021 byla prostřednictvím zákona č. 155/2021 Sb. (tzv. lex COVID justice III) odložena až na 1. 7. 2021.

Chráněný účet – zjednodušený právní výklad

Právní stát v Evropě konference

Jste personalista nebo funkcionář odborové organizace, ale neznáte pořádně práva a povinnosti, které vyplývají z působení odborové organizace u zaměstnavatele?

Odborové organizace – jak fungují?

Business Brunch 3. díl

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora