Institut odkazu v dědickém právu a jeho specifika

Odkaz sám o sobě není dědickým titulem, jak je tomu třeba u dědické smlouvy nebo závěti. Jedná se o institut, kterým zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu, přičemž odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Právní úprava odkazu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme si konkrétněji přiblížit některá důležitá specifika tohoto staronového institutu, který byl do českého právního řádu navrácen teprve před pár lety. ...celý článek

Vymezení rozsahu a způsobů určování výživného na nezletilé děti - I. část

Úkol opatrovnického úseku soudu v rozhodování o určení výživného na nezletilé děti není snadný. Soudce musí v poměrně krátké době zvážit tzv. blaho dítěte a možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů. Z těchto základních parametrů musí vyjít částka, která bude jedním z rodičů placena druhému, popřípadě kterou si budou hradit navzájem. ...celý článek

Standardizace smluv ve výstavbových projektech s ohledem na podmínky FIDIC

Výstavbový projekt, coby proces přeměny myšlenky dané investičním záměrem v provozuschopnou stavbu, je složitý soubor dílčích procesů podléhající množství rozmanitých faktorů, nebezpečí a rizikům, do kterého je zapojeno množství účastníků plnících rozličné úlohy. ...celý článek

Změna smluvní pokuty jako podstatná změna smlouvy ve smyslu § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek

O změně smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy uzavřené na předmět plnění veřejné zakázky je nutno uvažovat jako o podstatné změně smlouvy ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]. Je však ale také potřeba blíže specifikovat, co vše je nutno považovat za změnu smluvní pokuty, resp. změnu smlouvy, ve smyslu uvedeného zákona. ...celý článek

Aktivní a pasivní legitimace jednoho ze spoluvlastníků panující nemovité věci v soudním řízení o povolení nezbytné cesty

Právo nezbytné cesty upraveno v § 1029 a násl. občanského zákoníku[1] je zažitým institutem, který se v české právní praxi používá již léta. I přesto se střetáváme s nevyřešenými otázkami, které doprovázejí využívání tohoto institutu. Každý případ je specifický, založený na jedinečných okolnostech, které mohou v konečném důsledku vyvolat řadu otázek. ...celý článek

Než řeknete „ano“ … - dluhy jednoho z manželů před uzavřením manželství

V tomto článku se pokusíme nalézt řešení, které by minimalizovalo dopady dluhů jednoho z manželů, se kterými do manželství vstupuje. Cílem bude co největší ochrana druhého z manželů, a také případných dětí. Domníváme se, že se nejedná o situaci neobvyklou, druhý z manželů o dluzích často nemusí vědět, i když podle občanského zákoníku si manželé svou majetkovou situaci, včetně pasiv, mají sdělit. Mohou však nastat i případy, kdy druhý z manželů o dluzích sice ví, přesto však chce manželství uzavřít s nadějí, že se situace vyřeší. ...celý článek

Ředitel ústavu jako monokratický orgán

Vrchní soud v Praze se v usnesení sp. zn. 14 Cmo 409/2017, ze dne 11. 7. 2018 zabýval otázkou, zdali ústav coby jeden z typů právnických osob může mít vzhledem k dikci ust. § 408 o. z., které hovoří o řediteli, toliko jednočlenný statutární orgán či zda je možné, aby měl i kolegiální statutární orgán, popř. více jednočlenných statutárních orgánů. ...celý článek

Vybrané problémy spojené s principem publicity veřejného seznamu a rejstříku zástav

Panuje shoda na tom, že rejstřík zástav – ač je registrem věcí a (zástavních) práv k nim (a tedy „seznamem“, jak tento výraz používá občanský zákoník) – nemá povahu veřejného seznamu. Tento závěr plyne nepochybně již z legislativní techniky použité v kodexu. Konkrétně jde o to, že v případech, kdy zákon spojuje určité následky se zápisem nějaké skutečnosti do veřejného seznamu či s jejím výmazem z veřejného seznamu, a hodlá tak stanovit i pro rejstřík zástav, činí tak výslovně. ...celý článek