Obchodní právo | JUDr. Barbora Karo & al | 20.02.2018

Zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku v ZZVZ

Nová právní úprava zadávání veřejných zakázek v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) s sebou přináší i změny a novinky v oblasti dozoru nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ, vykonávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad, ÚOHS). V následujícím příspěvku vám přiblížíme zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku, při jehož uložení Úřadem se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou. ...celý článek

Nejvyšší soud definoval zvláštní odpovědnost monopolu

Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v tzv. síťových odvětvích, zejména v oblasti energetiky nebo v telekomunikacích a v železniční dopravě, bude vždy infrastrukturu (zařízení, sítě, rozvody) nutné považovat za monopol. Důvodem je skutečnost, že z hlediska finanční či technické náročnosti nebo neuskutečnitelnosti je vyloučeno vybudování alternativních zařízení. ...celý článek

Obchodní právo | Mgr. Jan Frey & al | 11.01.2018

Patové situace při společném podnikání

Konce společného podnikání nebývají jednoduché. Je to často jako v nepovedeném manželství. Na začátku stojí velká myšlenka, nadšení ze spolupráce, důvěra a vize velkých projektů, na konci pak rozčarování z krachu společné budoucnosti, vzájemné obviňování a nechuť dohodnout se i na elementárních záležitostech ohledně ukončení spolupráce. Logické argumenty selhávají a uražená ješitnost brání přijetí jakéhokoli pragmatického řešení. ...celý článek

Obchodní právo | Mgr. Ivan Rámeš & al | 02.01.2018

Pochybné faktury a nabídky: I podnikatelé čelí klamavému jednání tzv. šmejdů

O nevýhodných spotřebitelských smlouvách a nekalých praktikách nejrůznějších společností vůči spotřebitelům se ve veřejném prostoru hovoří již několik let. V poslední době však přibývá případů, kdy se obětí klamavého jednání stávají podnikatelé. Typicky se jedná o nabídky subjektů, jež se maskují jako státní úřady, evropské orgány či nejrůznější registrátoři a rejstříky. Není náhoda, že si jako názvy svých společností či obchodních značek volí taková jména a loga, která nápadně připomínají státní znaky, loga úřadů či symboly Evropské unie. ...celý článek

Soudní dvůr připustil zákaz prodeje luxusních výrobků prostřednictvím online tržišť

Očekávané rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 6. 12. 2017 ve věci Coty vyjasnilo podmínky, za kterých může výrobce provozující systém selektivní distribuce omezit své autorizované prodejce v tom, aby nenabízeli výrobky na internetu prostřednictvím platforem třetích stran. SDEU potvrdil stanovisko generálního advokáta a připustil, že v systémech selektivní distribuce je možné omezit prodeje prostřednictvím online tržišť, jako jsou amazon nebo eBay, pokud je to nezbytné a nutné k zachování luxusní povahy prodávaných výrobků. ...celý článek

Obchodní právo | Filip Mazel | 14.11.2017

Jak financovat firmu prostřednictvím dluhopisů

V poslední době u firem roste obliba korporátních dluhopisů jako dostupné cesty k získání financí. Ty jsou nabízeny čím dál více i začínajícími společnostmi a start-upy a je o ně značný zájem i ze strany investorů. Ve srovnání s výnosy dluhopisů vydávaných státem nebo jinými investičními příležitostmi je totiž jejich úrok často o poznání zajímavější. ...celý článek

Soutěžně-právní aspekty selektivní distribuce v módním průmyslu

Smyslem selektivní distribuce je, že pouze maloobchodníci, kteří splňují soubor kritérií, mají právo prodávat daný produkt. V módním průmyslu, konkrétně pak v luxusním segmentu, jde o jeden z nejčastěji používaných modelů prodeje, v rámci kterého mají výrobci oprávněný zájem na zachování své „brand image“ a zajištění vysoce kvalitního „nákupního zážitku“, protože to je nezbytnou součástí zboží, které zákazník požaduje. Proto je pro výrobce důležité, aby pro zachování pověsti svých výrobků zajistil, že výrobek nebude prodáván v prodejnách, které nesplňují tato kritéria. ...celý článek

Po skončení funkce odpovědnost jednatele nekončí

Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal. ...celý článek

Nejoblíbenější články