Maření spravedlnosti

Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný. ...celý článek

Právo na kratší pracovní úvazek či jinou úpravu pracovní doby

Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby? ...celý článek

Ostatní | Dobromila Fialková | 16.01.2019

Deset nejdůležitějších změn, které přináší zákon o distribuci pojištění a zajištění

Je krátce po nabytí účinnosti nového zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZoDPZ“), který do oblasti zprostředkování pojištění a zajištění přináší řadu podstatných změn. Pojďme si shrnout, jaké jsou nejdůležitější změny, a na co by zprostředkovatelé pojištění a zajištění neměli zapomenout. ...celý článek

Loupež a hranice trestněprávního postihu

Dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let“. V praxi někdy dochází k nesprávné právní kvalifikaci, kdy je za loupež považováno jednání pachatele naplňující reálně skutkovou podstatu jiného trestného činu. Z pohledu pachatele však může být ještě významnější otázka, kdy (ne)má být jeho čin řešen prostředky trestního práva. ...celý článek

Novela zákona o ochranných známkách

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla. ...celý článek

Koncepce BIM – výstupy v oblasti zadávání, projektového řízení a smluv

Nedlouho po vládním schválení Koncepce zavedení BIM v České republice započal v rámci České agentury pro standardizaci svou činnost odbor Koncepce BIM, jakožto platforma pro standardizaci a metodickou podporu digitalizace stavebnictví. V intencích odboru Koncepce BIM funguje šest pracovních skupin, přičemž pracovní skupina PS02, které se tento článek věnuje, má na starosti oblast zadávání, projektového řízení a smluv. ...celý článek

Svěřování majetku společnosti zaměstnancům a třetím osobám z pohledu prevence vzniku škody

Nejprve je potřeba si položit otázku, komu věc svěřuji a jaký k němu mám právní vztah. Věc lze svěřit zejména členovi orgánu (vztah je obvykle založen smlouvou o výkonu funkce), zaměstnanci (pracovní smlouva), externímu spolupracovníku – podnikateli (např. forma „smlouvy o spolupráci“) či třetí osobě – např. zákazníkovi (vztah často nebývá právně ošetřen). ...celý článek

Oznamovací povinnost veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů

Problematika oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je tématem, které zejména v posledních týdnech a měsících nabývá na významu. Upravuje ji zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který definuje veřejné funkcionáře v § 2 odst. 1 a 2. Tito veřejní funkcionáři jsou rozděleni do dvou základních skupin. ...celý článek

Ostatní | Mgr. Václav Audes & al | 11.01.2019

Soudní dvůr EU: přiznání úhrady léčivého přípravku pro použití mimo schválené indikace není v rozporu s unijním právem

Soudní dvůr EU vydal dne 21. listopadu 2018 významné rozhodnutí týkající se úhrad off-label použití léčivých přípravků. Z rozhodnutí vyplývá, že členské státy mohou stanovit úhradu léčivého přípravku též pro indikaci, která není uvedena v rozhodnutí o registraci, i když je takové použití motivováno čistě ekonomickým důvodem.[1] ...celý článek