Proč Nejvyšší soud sám rozhodne rozsudkem jen výjimečně?

Před nedávnem rozbouřil veřejné mínění (či minimálně čtenáře Práva a Novinek) verdikt Nejvyššího soudu, jímž tento soud podle § 265k odst. 1 trestního řádu v neveřejném zasedání zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze a rozsudek Krajského soudu v Plzni, včetně rozhodnutí obsahově navazujících a podle § 265l odst. 1 trestního řádu Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. ...celý článek

Převod databáze osobních údajů v rámci převodu části závodu

Od účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), začala řada osob řešit otázky, nad kterými se za účinnosti zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů téměř nikdo nepozastavoval. Nešlo o to, že by dané otázky nebylo třeba řešit i za účinnosti zákona o ochraně osobních údajů, ale spíše o to, že o existenci zákona a povinnostech z něj plynoucích řada osob nevěděla. ...celý článek

Svobodný přístup k informacím se zaměřením na zpřístupňování platů úředníků

Mé dnešní vyprávění bude zaměřeno na téma zpřístupňování platů. Nemohu si odpustit malý historický exkurz. Rád bych připomněl usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“), který rozhodl, že platy úředníků jsou v zásadě přístupné kdykoli komukoli, kdo o to požádá. ...celý článek

Novela zákona o ochranných známkách v České republice a na Slovensku – čeho se mají bát vlastníci ochranných známek od 1. 1. 2019?

Dne 1. 1. 2019 v České republice a dne 14. 1. 2019 na Slovensku nabyde účinnosti novela zákona o ochranných známkách („Novela“), která vychází z evropské směrnice. Novela je značně rozsáhlá a přináší pro vlastníky ochranných známek několik důležitých změn. ...celý článek

Pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor ohrožuje soustavu exekutorských úřadů

Klíčovým tématem exekuční legislativy se v průběhu loňského podzimu stala otázka zavedení či nezavedení pravidla prosazujícího princip jeden dlužník – jeden exekutor. Ve dvou co do techniky provedení odlišných variantách ji prosazují Piráti a Ministerstvo spravedlnosti. Za společné znaky obou návrhů lze označit přenos místa zahájení exekučního řízení z exekutora na exekuční soud, v základní konstrukci návrhu dopad jen do nově zahájených řízení a slučování všech nově napadlých exekucí proti jednomu povinnému k jednomu exekutorovi bez ohledu na to, kdo je jeho věřitelem. ...celý článek

Podmínky zániku trestní odpovědnosti

Podmínky zániku trestní odpovědnosti upravuje primárně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), a to v ustanoveních §§ 33 až 35. Samozřejmě s výjimkou zvláštní právní úpravy zániku trestní odpovědnosti u mladistvých a právnických osob, která je obsažena v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2003 Sb.,  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění a zákona č. 418/2011 Sb.,  o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění. ...celý článek

Dress code a následky jeho nedodržování

U mnoha zaměstnavatelů jsou zaměstnanci povinni dodržovat pravidla, která zaměstnavatel stanoví ohledně oblékání a vůbec celkového vzhledu, tzv. dresscode. Obvyklá jsou také pravidla týkající se šperků, barvy vlasů, účesů atp. V některých případech zaměstnavatel stanoví konkrétní oděvy, tedy povinnost nosit stejnokroje zaměstnavatele. ...celý článek