Právo reprezentace při odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu

Dědické právo nabízí nepominutelnému dědici při dědění z jakéhokoliv dědického titulu možnost odmítnout dědictví a zároveň si ponechat právo na povinný díl. Na tuto možnost ale dědické právo nereaguje dalšími zvláštními ustanoveními, která by upravovala otázku, kdo má povinnost vyplatit povinný díl, zda do uvolněného dědického podílu nastupují potomci nepominutelného dědice odmítnuvšího dědictví s výhradou povinného dílu a zda tito potomci nabývají právo na povinný díl. Je proto nutno užít obecná ustanovení, která však reagují na odlišné situace a z nich vyvozená řešení mohou vyvolávat aplikační problémy. ...celý článek

Několik poznámek k odmítnutí dědictví

Jednou z podmínek dědění je projev vůle dědice směřující k jeho přijetí (neodmítnutí). Zároveň platí, že jakmile potenciální dědic dědictví odmítne, nemůže toto své rozhodnutí již nikdy změnit. Tato skutečnost je projevem zásady „semel heres, semper heres“ [1] - jednou dědic, navždy dědic. ...celý článek

Spory o dědické právo

Na začátku svého příspěvku bych rád zdůraznil, že naše právo občanské a dědické je typické svou kontinuitou v historickém vývoji. Žijeme v době stálého hledání a uvažování o možných řešeních, nikoli v době zjevených pravd, a tak i mnohé judikáty a doktrinální závěry mohou přežít a věřme, že některé doktrinální závěry i prominentní judikáty se přežijí. ...celý článek

Civilněprávní otázky testovací svobody

České dědické právo je založeno na několika základních zásadách. Jednou z nich je testovací svoboda. Článek poskytuje úvod do problematiky této zásady a pravidel, které jsou jí ovlivněny. Testovací svoboda spočívá v tom, že člověk má zvolit, na koho přejde majetek, který zanechává po své smrti. ...celý článek

Právo užívat dědicův byt jako příkaz ze závěti

V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti již před více než pěti lety, se mnohokrát skloňoval institut vedlejších doložek závěti, který byl s příchodem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), obnoven. Předchozí občanské zákoníky z let 1964 a 1950 totiž instituty vedlejších doložek neznaly a tyto považovaly za nemožné z toho důvodu, že v nich bylo spatřováno nepřípustné omezování dědice v nakládání s vlastním majetkem. ...celý článek

Soupis majetku zůstavitele - omezení plné odpovědnosti dědiců za zděděné dluhy podle českého práva

Smrt v naší blízké rodině je bohužel spojena nejen se ztrátou našeho příbuzného, ​​ale také s nutností přerozdělení majetku zesnulého. Nový český občanský zákoník, který je účinný od 1. ledna 2014, významně změnil pravidla dědictví dluhů našich předků. ...celý článek

Institut odkazu v dědickém právu a jeho specifika

Odkaz sám o sobě není dědickým titulem, jak je tomu třeba u dědické smlouvy nebo závěti. Jedná se o institut, kterým zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu, přičemž odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Právní úprava odkazu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme si konkrétněji přiblížit některá důležitá specifika tohoto staronového institutu, který byl do českého právního řádu navrácen teprve před pár lety. ...celý článek

Vydědění

Vydědění je pojem občanského práva, konkrétně z oblasti práva dědického, jímž se rozumí jednostranný projev vůle zůstavitele učiněný v zákonem stanovené formě, kterým zůstavitel vyloučí nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl či jej v tomto právu zkrátí (tedy zmenší objem majetku a práv, která nepominutelnému dědici po smrti zůstavitele připadnou). ...celý článek

Nejčtenější články