Pl. ÚS 4/14 z 19. dubna 2016, aneb kdopak nám ty uši povolí?

Následující komentář a navazující drobná úvaha se vrací k nálezu Ústavního soudu, jímž, zjednodušeně řečeno, určil, že od data vyhlášení nálezu dne 2. května 2016 není možno vykládat § 26 odst. 1 trestního řádu izolovaně a bez návaznosti na § 18 odst. 1 trestního řádu. Tedy tak, že si dozorující krajské nebo vrchní státní zastupitelství může vybrat k podání návrhu v přípravném řízení jakýkoliv z okresních soudů, který je v obvodu jeho působnosti, ale právě a jen ten, který je příslušný podle § 18 odst. 1 tr. řádu, tedy nejčastěji soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. ...celý článek

Musí čl. 38 odst. 1 Listiny garantovat automatický generátor, aneb kdo je tady sprostý podezřelý?

Na úvod mi dovolte představit Vám pojem „sprostý podezřelý“. Podle Cimrmana jej poprvé užil inspektor Václav Trachta při vyšetřování nenadálé smrti továrníka Bierhanzla ve vlaku, který jel z Istanbulu do Prahy. Až později jej převzala trestněprávní nauka, dostal se dokonce do denní praxe orgánů činných v trestním řízení. Později se také stal součástí právního řádu, avšak díky netransparentnosti tehdejšího legislativního procesu není dnes již možné zjistit, kdy přesně vymizelo slovo „sprostý“, proto se dnes setkáváme pouze s pojmem „podezřelý“. Jedná se o případ, kdy původně velmi odborný právnický termín zlidověl natolik, že jej dnes používáme v podstatě v běžné řeči. ...celý článek

Bytová společenství vlastníků často nejsou schopná rozhodovat, chybí vlastníci

Majitelé bytů a domů jsou stále častěji i lidé, kteří v domě nebydlí, ale byt v něm pronajímají. Celkem logicky pak nemají důvod chodit na schůze tzv. společenství vlastníků jednotek (SVJ), aby se tam bavili se sousedy o tom, co v domě bude nebo nebude opraveno, a kdo by měl třeba kosit trávu či vyměnit schránky. ...celý článek

Trestní právo | Pavel Kohút & al | 10.10.2014

Komentář: Pochybení vazebního soudu

V nedávné době informovala internetová média o kauze muže podezřelého z vraždy,[1] následně obviněného a postaveného před vazební soud. Na první pohled nic ojedinělého. Neobvyklou však tuto kauzu lze spatřovat v okolnostech probíhajícího řízení. Z právního hlediska totiž nejsou jádrem skutková zjištění, ale údajné procesní pochybení soudce rozhodujícího o vazbě, který měl takto činit bez přítomnosti obhájce obviněného. ...celý článek