Existují ještě otazníky nad odměnami za pracovní pohotovost zaměstnanců dle judikatury Soudního dvora EU?

Nejvyšší soud v prosinci roku 2016 podal Soudnímu dvoru EU další předběžnou otázku, týkající se odměn za pracovní pohotovost. Tentokrát se jednalo o vnitrostátní spor o odměnu za pracovní pohotovost soudců, kterým na rozdíl od ostatních zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru taková odměna nenáleží. Druhou částí předběžné otázky byla problematika stejné odměny pro všechny soudce, sice odvislé od počtu let započtené doby, avšak bez reflexe různého počtu hodin pracovní pohotovosti, kterou konkrétní soudce vykonává. ...celý článek

Důsledky neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a společnost

Za svůj velký úkol, a nejen dnešní, považuji vzbudit vaši pozornost o téma výběru soudců. Za jeden z mých největších neúspěchů za svého působení v Soudcovské unii považuji to, že se mi stále nedaří přesvědčit ty klíčové osoby, zejména předkladatele zákonů, že tato oblast je pro činnost soudů určující. ...celý článek

Bílá kniha IV. - Soudci z lidu, porotci, přísedící, nebo…?

Další kapitola z dílny ministerstva spravedlnosti se dotýká problému, který skutečně existuje, volá po razantním řešení, nicméně se obávám, že zákonodárcem případně zvolené řešení může být velmi obtížně předvídatelné. Toto téma totiž na první pohled každý chápe, každý mu rozumí a velmi rychle si připraví vlastní, co nejoriginálnější řešení, jen aby v neděli v poledne zase v televizi mohl plamenně debatovat. ...celý článek

Limity mimosoudních aktivit soudců

Liberecký soudce Miloš Zbránek dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu důtku za kontroverzní texty, které publikoval na internetu. Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější, a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Jeho texty údajně hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem popisovaly uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Sám soudce na svoji obranu uvedl, že „satira musí být kousavá, nemůže být shovívavá a laskavá“. Tento případ znovu otevřel diskuzi o limitech mimojustiční činnosti soudců. ...celý článek

Musí čl. 38 odst. 1 Listiny garantovat automatický generátor, aneb kdo je tady sprostý podezřelý?

Na úvod mi dovolte představit Vám pojem „sprostý podezřelý“. Podle Cimrmana jej poprvé užil inspektor Václav Trachta při vyšetřování nenadálé smrti továrníka Bierhanzla ve vlaku, který jel z Istanbulu do Prahy. Až později jej převzala trestněprávní nauka, dostal se dokonce do denní praxe orgánů činných v trestním řízení. Později se také stal součástí právního řádu, avšak díky netransparentnosti tehdejšího legislativního procesu není dnes již možné zjistit, kdy přesně vymizelo slovo „sprostý“, proto se dnes setkáváme pouze s pojmem „podezřelý“. Jedná se o případ, kdy původně velmi odborný právnický termín zlidověl natolik, že jej dnes používáme v podstatě v běžné řeči. ...celý článek