Dva různé postupy před a při zahajování hlavního líčení, zejména v řízení o přečinu, a který z nich je vlastně lepší?

Určitým úhlem pohledu existují dva typy začátku hlavního líčení. První, častější, je ten, že trestní soud zkrátka zahájí hlavní líčení - zpravidla za přítomnosti obžalovaného, státního zástupce, obhájce, veřejnosti, poškozených atp. ...celý článek

Působnost orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení u trestných činů spáchaných „bezpečnostními“ subjekty

Trestné činy mohou být spáchány různými subjekty, přičemž nejenom z procesního hlediska mají specifické postavení příslušníci bezpečnostních a ozbrojených složek, u kterých v zásadě dochází ke změnám v působnosti policejních orgánů a státních zastupitelství. Ačkoliv se počet zjištěných, resp. spáchaných trestných činů „bezpečnostními“ subjekty snižuje,[2] přičemž z celkového počtu všech spáchaných trestných činů se jedná o marginální část, nelze zároveň přehlížet vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jednání. ...celý článek

Porušení základních práv jako dovolací důvod v trestním řízení

Dovolání je tradičně chápáno jako mimořádný opravný prostředek. Jeho použitelnost je omezena a Nejvyšší soud, který o něm rozhoduje, nelze chápat jako běžnou třetí instanci. Dovolací důvody však zároveň nelze vykládat natolik restriktivně, aby tím byla vyloučena ochrana základních práv dovolatele. ...celý článek

Podjatost odvolacího senátu

Nejčastějším případem, kdy strany sporu namítají podjatost odvolacího senátu, jsou pozdní fáze takzvaného justičního ping-pongu. Tedy situace, kdy apelační soud opakovaně ruší rozhodnutí soudu prvého stupně, z čehož je zřejmé, že má na výsledek jasný názor, ovšem právě opačný. Jistá předpojatost před dalším odvolacím řízením se tedy vcelku lehce stranám odůvodňuje, byť se přiznám, že se mi nevybavuje, kdy byla taková námitka podjatosti shledána důvodnou. ...celý článek

Výše trestu jako důvod vazby?

Na rozdíl od asi většiny soudců občas čítávám debaty pod internetovými články, referujícími o konkrétních soudních kauzách. Ne, že bych se kochal mnohdy nechutnou úrovní příspěvků, neuvěřitelnou krutostí a agresivitou některých přispěvatelů. Čtu ty věcnější a slušnější názory, leč věřte mi, i v těch jsou postoje publika většinou na hony vzdálené od rozhodnutí soudu. ...celý článek

Obstrukční taktika uprchlého

Řízení proti uprchlému je zvláštní typ řízení upravený trestním řádem, který výjimečně umožňuje vést trestní řízení v nepřítomnosti obviněného, a to z důvodu, že se trestnímu stíhání vyhýbá pobytem v cizině, nebo tím, že se skrývá. Vzhledem k tomu, že se jedná o ultimativní prostředek nabízený trestním řádem, pro jehož aplikaci musí být splněna celá řada podmínek, bývají příslušné orgány k jeho použití spíše zdrženlivé, neboť rozhodnout, zda jsou či nejsou plněny podmínky pro vedení řízení proti uprchlému, může být dosti obtížné. ...celý článek

Povolování odposlechu a jejich použitelnost v trestním řízení

Ačkoli to tak asi na první pohled vypadá, toto téma jsem si nezvolil proto, abych komentoval nedávné mediální kauzy či rozhodnutí vyšších soudů. Žijeme však v době, kdy vlastně není podstatné, co se stalo, ale co se o tom píše, případně vysílá v televizi. Zatímco zejména násilná trestná činnost léta poměrně dramaticky klesá, mediální obraz údajné kriminality je přesně opačný. ...celý článek

Rozhovor: Radek Buršík - Daňové podvody a problematika paralelního daňového a trestního řízení

Mgr. Radek Buršík, vedoucí advokát PricewaterhouseCoopers Legal, se specializuje na oblast daňového práva, správního práva a trestního práva daňového. Jeho hlavní doménou jsou daňové spory, které nám spolu s daňovými podvody, jejich odhalováním a (ne)překážkou "ne bis in idem" v trestním a daňovém řízení přiblíží v následujícím rozhovoru. ...celý článek

Nejoblíbenější články