Ostatní | Jan Hoferek | 06.09.2016

Rozhovor: Lenka Andrýsová - Je třeba mít vizi, a té se držet

„Měli bychom se naučit vytvářet takové koncepce, které budou mít dlouhodobějšího trvání než vláda,“ říká k problémům eGovernmentu v České republice Lenka Andrýsová, seniorní konzultantka v Ernst Young, která se s přednáškou na téma „White-Collar Crimes & Anticorruption“ představila na letošním ročníku Prague Summer School. ...celý článek

Nová směrnice o ochraně obchodního tajemství

Dne 27. května 2016 schválila Rada novou směrnici o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním [1] (dále jen „Směrnice“). Dne 8. června 2016 byla Směrnice publikována v Úředním věstníku EU, takže již běží dvouletá lhůta pro její implementaci do právních řádů členských států. Původní návrh byl Komisí předložen již v listopadu 2013 a Evropský parlament o něm hlasoval 14. dubna 2016. ...celý článek

Ochrana oznamovatelů v Polsku

Dostupné údaje z oblasti tzv. řízení rizik ukazují, že whistleblowing může být vel­mi efektivním nástrojem.[1] Dlouholeté zkušenosti ze zemí, které oznamovatele (z pohledu občana kteréhokoliv ze států střední a východní Evropy) odměňují skutečně vysokými peněžními částkami, potvrzují, že znalosti přicházející zevnitř organizace mohou být nesmírně cenné.[2] Stejně tak i poslední doporučení Evrop­ské komise týkající se vyhodnocování podvodů[3] nenechávají žádné pochybnosti o tom, že se vyplácí podporovat otevřenou komunikaci a chránit ty, kteří hlásí etické problémy nebo nelegální jednání. ...celý článek

Ostatní | Anita Koncsik | 25.05.2016

Současný stav ochrany oznamovatelů v Maďarsku

Whistleblowing jako specifický fenomén lze z definice ztotožnit s odhalováním případů zneužívání veřejné moci nebo nekalého jednání s cílem ochránit veřejný zájem. Může se týkat čehokoliv, co negativním způsobem ovlivňuje určité spole­čenství (nebo společnost jako celek) a co by bylo v zájmu této skupiny nutno za­stavit. Nový maďarský zákon o ochraně oznamovatelů,[1] který vstoupil v platnost 1. ledna 2014, definuje whistleblowing jako jednání, které nemusí výhradně vést ke zveřejnění určitých informací, ale může také zahrnovat nahlášení konkrétního problému zodpovědné osobě. ...celý článek

Ostatní | Pavel Nechala | 19.05.2016

Whistleblowing na Slovensku před přijetím nového zákona a po něm

Dlouholetá absence právního mechanismu pro ochranu oznamovatelů v právním řádu Slovenské republiky neznamená, že by nedocházelo k situacím, kdy je za­městnanec za upozornění na korupci vystaven odvetným opatřením. Oznamování nekalého jednání obecně není silnou stránkou slovenské společnosti. Navzdo­ry jednoznačné trestněprávní povinnosti občané raději volí možnost případného stíhání za nenahlášení trestného činu, než jeho nahlášení a vypořádávání se s následnými odvetnými opatřeními. ...celý článek

Ostatní | Lenka Franková | 03.05.2016

Ochrana oznamovatelů v České republice

V celosvětovém průzkumu hospodářské kriminality, provedeném společností PricewaterhouseCoopers Global, 23 % respondentů, kteří ve společnostech čelili závažné hospodářské trestné činnosti, uvedlo, že jednání byla odhalena pomocí systému pro oznamovatele (anonymní linkou, helplines, atp.) nebo nahlášením uvnitř organizace (PWC 2014[1]). Obdobně výzkum provedený KMPG ukazuje, že mezi případy hospodářské kriminality z celkových 596 analyzovaných bylo 19 % případů odhaleno oznamovateli (KPMG 2014[2]). I Česká republika již zná příklady, kdy oznámení vedlo k odhalení trestné činnosti a jejímu následnému potrestání. ...celý článek

Ostatní | Richard Moberly | 26.04.2016

Nezapomínejme na příjemce

V situaci, kdy Česká republika zvažuje novou legislativu o whistleblowingu, bych si dovolil navrhnout, že při uvažování o této problematice bychom neměli opomínat ty, na koho se oznamovatelé obracejí. Příjemcem je podle nejběžnější definice používané v sociologických vědách „osoba nebo organizace, která může být schopná jednat“ poté, co obdrží oznámení od whistleblowera.[1] Ačkoliv se legislativci obvykle zaměřují na oznamovatele jako na nejprominentnější a ústřední postavu v celém procesu oznamování, jistě platí, že ten, kdo oznámení přijímá, je druhým nejdůležitějším aktérem, který rozhoduje o tom, co se bude dít. Bude příjemce zprávu ignorovat, nebo ji předá dál? Bude se snažit o nějaká odvetná opatření vůči oznamovateli, nebo se jej naopak bude snažit ochránit?[2] ...celý článek

Osvědčená praxe při obraně proti odvetným opatřením

Tento článek vychází z přednášky proslovené 17. září 2015. Věnuje se tématům problematiky whisleblowingu, která jsou relevantní pro všechny státy, nejen pro Českou republiku, a to konkrétně následujícím způsobem: zodpovědnost managementu, předcházení odvetným opatřením, zhodnocení rizik, důvěrnost, anonymita, kdo by měl být chráněn, zda má existovat zákonná povinnost chránit, potřeba chránit třetí strany, kdy může být ochrana odebrána, zda mají být odvetná opatření považována za přestupky, nápravná opatření, důkazní břemeno a dozorčí orgány. ...celý článek

Nejoblíbenější články