Právní souvislosti vysílání zaměstnanců v rámci EU

Čeští zaměstnanci, kteří byli svým zaměstnavatelem vysláni do zahraničí, mají v porovnání s tamější pracovní silou mnohdy konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na odměnu za práci. To je jeden z důvodů, proč se některé státy Evropské unie rozhodly přistoupit k protekcionistickým opatřením. Na oblast vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení“), které je přímo aplikovatelné na území České republiky. ...celý článek

Nevyplatil Vám zaměstnavatel roční bonus? Může se jednat o nerovné zacházení

Zaměstnanci mohou mít vedle nároku na základní mzdu sjednány, vnitřním předpisem stanoveny nebo mzdovým výměrem určeny pobídkové složky mzdy, např. roční bonusy. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé tyto roční bonusy některým svým zaměstnancům bez objektivního důvodu nevyplatí. ...celý článek

Právní aspekty pracovních úrazů

Právní úprava práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců v souvislosti s pracovními úrazy bývá často opomíjena, a to ze strany obou účastníků základního pracovněprávního vztahu. Přitom nedostatečná znalost této problematiky může přinést značné komplikace oběma zmíněným subjektům. Cílem následujícího stručného příspěvku je poskytnout rukověť pro uchopení právní úpravy pracovních úrazů s důrazem na základní povinnosti, které je nutné dodržovat v případě, kdy k pracovnímu úrazu dojde. ...celý článek

Souběh funkcí ve světle aktuálního nálezu Ústavního soudu

Problematika souběhu funkcí je dnes již notoricky známa. Za souběh funkcí je považován stav, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena statutárního orgánu společnosti a zároveň na základě pracovněprávního vztahu vykonává pro takovou společnost další činnosti, které spadají do působnosti statutárního orgánu, tj. obchodního vedení. ...celý článek

Souběh funkcí ve světle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu

Až na relativně krátké období mezi lety 2012 až 2014, kdy byl souběh funkcí člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance ve firmě obchodním zákoníkem výslovně povolen, je souběh funkcí ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu soustavně považován za nepřípustný. K takovému závěru se dospělo i po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 a až doteď byl zákaz souběhu funkcí považován za téměř nezpochybnitelný. Zaběhlou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu však nečekaně nabouralo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Pojďme se na jeho závěry podívat zblízka. ...celý článek

Vysílání zaměstnanců v rámci EU

Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. ...celý článek

Ke zneužívání pracovních prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům

Je poměrně rozšířenou praxí, že zaměstnavatel v rámci pracovněprávního vztahu poskytuje svým zaměstnancům k plnění pracovních úkolů pracovní prostředky, jako jsou např. osobní automobil, počítač, mobilní telefon apod. Obdobně rozšířenou praxí je ovšem též používání těchto pracovních prostředků zaměstnanci ke svým soukromým účelům bez souhlasu zaměstnavatele. Jakým způsobem je tudíž zaměstnavatel oprávněn nakládání s jeho pracovními prostředky kontrolovat a jakým způsobem může být zaměstnanec za eventuální porušení svých povinností postižen? ...celý článek

Provozování kamerového systému na pracovišti zaměstnavatele

Pořizování kamerových záznamů na pracovišti zaměstnavatele je v poslední době diskutovaným tématem. Zaměstnavatelé instalují kamerové systémy nejčastěji za účelem ochrany svého majetku a kontroly zaměstnanců. Vzhledem ke skutečnosti, že pořizování kamerových záznamů je považováno za zpracování osobních údajů, zaměstnavatelé se v takovém případě stávají správci osobních údajů a z tohoto důvodu musí dodržovat nejen pravidla stanovená zákonem č. 262/2006, zákoníkem práce, v platném znění (dále jen „ZP“), ale také pravidla stanovená zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění (dále jen „ZOOÚ“). ...celý článek

Ochranná doba aneb kdy má zaměstnavatel zákaz dát zaměstnanci výpověď

Pokud chtějí zaměstnavatelé dát zaměstnancům výpověď, mají to podstatně složitější než zaměstnanci. Pro dání výpovědi jim totiž nestačí samotný fakt, že již nechtějí zaměstnance zaměstnávat, ale musí existovat jeden z důvodů, které jsou taxativně stanoveny zákoníkem práce. ...celý článek

Nejčtenější články