Procesní právo | Luděk Tichý | 27.09.2016 Také v kategorii:
Obchodní právo

Postižení účasti povinného v s.r.o., aneb exekuce na podíl dnes a kdysi - část II. Zdroj: Fotolia

Postižení účasti povinného v s.r.o., aneb exekuce na podíl dnes a kdysi - část II.

První z příspěvků věnovaných právní úpravě postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným byl zaměřen zejména na představení tohoto institutu, jeho genezi a zejména pak jeho úpravu po významné novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ") a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále také jen "EŘ"), účinné od 1. 1. 2013, včetně podmínek, za kterých se může uplatňovat. Ve druhé části bych rád představil samotný proces dražby podílu povinného od jejího zahájení, přes průběh až po důsledky v podobě zániku účasti ve společnosti. Mimo to se zaměříme také na judikaturu k nové úpravě.

Luděk Tichý

Luděk Tichý

Právnická fakulta UK v Praze

Luděk Tichý

Právnická fakulta UK v Praze

Dražební vyhlášku, kterou se oznamuje dražební rok, doručí soud obchodní společnosti v souladu s § 320ab odst. 3, resp. § 328b odst. 3 OSŘ. Ačkoliv má dražební vyhláška povahu rozhodnutí soudu - v souladu s § 254 odst. 1 větou druhou OSŘ jde o usnesení - není proti ní odvolání přípustné. Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky o doručení dražební vyhlášky a také o tom, že je k dispozici k nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost o této skutečnosti informuje společníky způsobem stanoveným pro svolání valné hromady (§ 181 an. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, dále jen "ZOK"). Na žádost společníka mu společnost na jeho náklady zašle opis dražební vyhlášky, a to na adresu uvedenou v jeho žádosti. Z ceny, kterou v posudku určil soudem jmenovaný znalec, vychází soud při určení nejnižšího podání, které zákon vymezuje ve výši 1/3 z ceny rozhodné dle § 329 odst. 2 OSŘ. Dražby se v případě prodeje neomezeně převoditelného podílu může zúčastnit a podíl tak vydražit kdokoliv (s výjimkou osob vymezených v § 329 odst. 1 věta druhá OSŘ - např. manžel povinného či soudce). Pokud je dražen omezeně převoditelný podíl, mohou se dražby zúčastnit pouze osoby (dražitelé), které před konáním dražby prokáží, že splňují podmínky vyžadované společenskou smlouvou (stanovami) nebo zákonem pro to, aby se staly společníkem. Splnění podmínek je nutno prokázat ještě před konáním dražby, v opačném případě exekutor zájemce k dražbě nepřipustí.

Z uvedeného zjevně vyplývá, že pozice dražitelů je poměrně složitá - navíc když uvážíme, že pokud zájemce o vydražení podílu nemá informace o vnitřních vztazích, poměrech či majetku v povinné společnosti (tedy v případě absence informací zevnitř společnosti samotné, od tzv. insidera), málokdy se pravděpodobně objeví zájemce, který by přistoupil k uspokojování své pohledávky prostřednictvím exekuce podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným. Existuje totiž nebezpečí vydražení "děravého" podílu, potažmo podílu ve společnosti, jejíž dosavadní společníci nebudou kladně vnímat fakt, že se vydražitel stává novou součástí hospodaření společnosti. Takto by mohlo být novému společníkovi např. bráněno v přístupu k výkazům společnosti či dokonce v přístupu do kanceláře. Je možné si představit i situaci, kdy by nový společník volil pro ochranu svých společnických práv proti ostatním společníkům soudní cestu, byť zřejmě s nikterak příznivými vyhlídkami.

V souladu s § 329 odst. 3 OSŘ udělí soud příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě (věta druhá citovaného ustanovení). Do této konstrukce však vstupuje ještě ustanovení § 320ab odst. 4 OSŘ, které stanoví, že účastnil-li se dražby jiný společník dotčené společnosti (poddlužníka), který učinil spolu s jinými stejné nejvyšší podání, udělí se příklep jemu (a to aniž by rozhodoval los dle § 329 odst. 3 věta třetí OSŘ). Udělením příklepu se vydražitel stává společníkem a vstupuje do všech práv hmotných i procesních (namísto povinného) v tom stavu, v jakém se nacházely k okamžiku udělení příklepu (tj. získává právo zasedat na valné hromadě, požadovat informace etc.). Nabytí vlastnického práva k vydraženému podílu (tedy okamžik nabytí společenských práv inkorporovaných v podílu) je však spojeno se zaplacením nejvyššího podání (potažmo jeho doplatku) řádně a včas (tj. ihned, jinak proběhne opakovaná dražba, a to již bez účasti tohoto vydražitele, resp. do 7 dnů od udělení příklepu bezhotovostní platbou v případě, že částka přesahuje denní limit pro platbu v hotovosti[1]) v souladu s § 329 odst. 5 a 6 OSŘ, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu.[2] Nutno dodat, že bez možnosti podat opravný prostředek. S přechodem vlastnického práva na vydražitele je vedle zániku vlastnického práva povinného k vydražené věci spojen také zánik všech zástavních a zadržovacích práv, jakož i dalších práv váznoucích na věci (předkupní práva, práva zpětné koupě, nájemní či pachtovní práva). Udělení příklepu se oznámí jak obchodní společnosti jako poddlužníku, tak obchodnímu rejstříku (§ 320ab odst. 6 OSŘ).

Nepodaří-li se podíl v dražbě prodat, je v souladu s § 330 odst. 2 OSŘ nařízena opakovaná dražba. Není-li ani tato dražba úspěšná, vyrozumí o tom exekutor dotčenou společnost. Nabízí se otázka, zda se uplatní postup dle § 330 odst. 4 OSŘ, tj. možnost převzetí podílu oprávněným za 1/3 rozhodné ceny, za stejných podmínek jako při dražbě, a to do 15 dnů ode dne vyrozumění o bezvýslednosti opakované dražby. Domnívám se, že se tento postup neuplatní, jelikož ve vzájemném vztahu bude speciálním ustanovením § 320ab odst. 8 OSŘ, a tedy v případě, že nebude ani opakovaná dražba úspěšná, uplatní se postup postižením vypořádacího podílu. Účast povinného ve společnosti zaniká v takovém případě doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě dotčené společnosti s ručením omezeným (poddlužníkovi). Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl se použijí obdobně ustanovení § 313 až 316 OSŘ.[3]

Pro úplnost dodávám, že přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené věci k okamžiku udělení příklepu (§ 329a odst. 1 věta první OSŘ).

Exekutorské zástavní právo ve vztahu k podílu

V praxi jsem se též setkal s otázkou, zdali je možné zřídit k postihovanému podílu exekutorské zástavní právo. Byť tato otázka není principiálně složitá, prodělala zákonná úprava v poslední době několik menších změn, s nimiž bych čtenáře rád seznámil a zároveň poskytl odpověď na shora položenou otázku.

Jak plyne z exekučního řádu (a to jak dle současné úpravy, tak i z úpravy minulé, tj. před novelou exekučního řádu a občanského soudního řádu zákonem č. 139/2015 Sb., účinné od 30. června 2015), exekutorské zástavní právo se týká toliko nemovitých věcí povinného, a tedy tato úprava e ratione legis vylučuje podíl ve společnosti (jako věc movitou nehmotnou) z možnosti zřízení exekutorského zástavního práva. Obdobně vzhledem k tomu, že dne 1. července 2015 nabyla účinnosti citovaná novela exekučního řádu a občanského soudního řádu (a zákona o katastru nemovitostí) č. 139/2015 Sb., nemůže již soudní exekutor vydávat exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva v průběhu exekuce po uvážení dle ust. § 47 odst. 1 EŘ. Exekutorské zástavní právo po 1. červenci 2015 totiž nadále nepatří ke způsobům provedení exekuce dle § 59 odst. 1 EŘ, nýbrž se jedná o zvláštní typ exekučního řízení. Systematicky se totiž právní úprava exekutorského zástavního práva přesunula do zcela nové hlavy V., části první, exekučního řádu (§ 73a an. EŘ), přičemž se týká zásadně věcí nemovitých, pod něž není možné zařadit obchodní podíl ve společnosti. Jak je však již shora uvedeno, nejedná se o novelu (v tomto směru) přelomovou, jelikož již před její účinností zákon normoval zřízení exekutorského zástavního práva jen na věcech nemovitých.

Z judikatury

Ačkoliv se soudy, zejména pak vyšší soudní instance, jen málokdy v praxi setkávají s otázkou postižení účasti ve společnosti s ručením omezeným, přesto máme k dispozici několik rozhodnutí, která stanoví výkladové mantinely. Většina rozhodnutí se však spíše než na s.r.o. zaměřuje na postižení družstevního podílu. Nedostatek rozhodnutí věnovaných přímo společnosti s ručením omezeným by však do budoucna neměl být nepřekonatelný problém. Úprava postupu postižení družstevního podílu je v zásadě velice obdobná, jako v případě podílu ve společnosti s ručením omezeným, a jak již i judikatura Nejvyššího soudu uzavírá (např. ve vztahu k obnově účasti společníka v s. r. o. po zániku účinků exekučního příkazu), vzájemné nuance jsou minimální (v podobě některých dodatečných atributů v případě družstevního podílu, které však beztak nejsou předmětem ceny podílu). V konkrétním případě Nejvyšší soud uzavřel, že "uvedené závěry [pozn.: toliko ve vztahu družstevnímu podílu], byť formulovány v poměrech družstva při výkladu § 231 odst. 2 obch. zák., se prosadí obdobně též v poměrech společnosti s ručením omezeným, a to jak při výkladu § 148 odst. 4, resp. 5 obch. zák. (ve zněních účinných do 31. prosince 2012, resp. do 31. prosince 2013), tak i od 1. ledna 2014 při výkladu § 206 odst. 3 ZOK."[4] 

Nevidím důvod, proč by se měly dopady tohoto rozhodnutí omezovat jen na otázku obnovení účasti společníka, resp. pouze na družstva samotná; mám za to, že rozhodnutí je obdobně použitelné i na ostatní aspekty exekuce podílu ve společnosti s ručením omezeným. Uvedená judikatura je obecně pro postižení podílu ve společnost s ručením omezeným významná i v tom ohledu, že v hrubých číslech výrazně převyšují exekuce družstevních podílů, a zejména pak podílů v bytových družstvech spojených s nájmem bytů, a v budoucnu tomu pravděpodobně nebude jinak. Je tedy zřejmé, že stále více výkladových otázek ohledně postihování podílu v s. r. o. bude nalézat odpovědi prostřednictvím judikatury, byť primárně zaměřené na podíly družstevní.

Závěr

Úprava postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným doznala s účinností od 1. 1. 2013 zásadních změn, které je vesměs možno vnímat pozitivně. Ať už se jedná o možnost prodeje podílu v dražbě (u omezeně i neomezeně převoditelných podílů), umožňující efektivněji uspokojovat oprávněného a zároveň šetřit práva povinného, neboť je možné ocenit příslušnou část majetkové podstaty, tak, aby více odpovídala skutečné ceně, o definitivní rozlišení postihu podílu v jednotlivých typech obchodních společností (potažmo družstvu), nebo o celkově šetrnější a rychlejší exekuční řízení.

Sporné body však nevymizely úplně. Obecně - rizika spojená s úpravou postižení účasti ve společnosti s ručením omezeným, včetně jejich dopadů v praxi, jsou velmi vážná, zejména pokud se jedná o postihování podílu ve společnosti, jež nemá povinnost uveřejňovat povinné auditované výsledky, či v situaci, kdy se zájemce o vydražení podílu nemůže opřít o zdroj informací o vnitřních poměrech společnosti a jejím majetku (tzv. absence insidera) a je zde hrozba koupě "zajíce v pytli". O povinnosti poskytnutí údajů k provedení due diligence totiž zákon mlčí. Na straně jedné sice postih podílu ve společnosti je možný a představuje dobrý způsob odstrašení, vzbuzující snahu přestát exekuci bez nepříjemného záznamu ve veřejném rejstříku, na straně druhé zůstává jeho realizace problematická. Totéž je možné říci o využitelnosti tohoto institutu - zejména proto, že podíl je majetkem, který je postihován typicky až v poslední řadě poté, co nebyl u povinného zjištěn jiný vhodný majetek, nebo z důvodu, že postižitelnost podílu přichází v úvahu jen v případech, kdy je podíl pro zájemce atraktivní.

Ať tak či onak, je možné uzavřít, že vývoj právní úpravy zaznamenal v této oblasti zásadní, kladně hodnocený posun, který zatím čeká na širší praktické uplatnění.


[1] § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti

[2] § 329 odst. 7 OSŘ

[3] Op. cit. sub č. 7, str. 97

[4] srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 5455/2014, ze dne 30.09.2015

exekuce podíl společnost s ručením omezeným

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články