Chci být zproštěn podle áčka!

„…a z těchto důvodů žádám, aby můj klient byl soudem v plném rozsahu zproštěn obžaloby dle § 226 písmeno a) trestního řádu“, hřímá často obhájce ve věcech trestních v rámci svého závěrečného návrhu před poradou senátu. A věřte, že při vyslovení písmene „a“ často zesílí hlas nebo významně pohlédne na svého klienta. ...celý článek

Nový zákon o státním zastupitelství

Líbí se mi název konference (Ne)možné podoby práva. Od roku 2011 se mým profesním osudem prolíná zákon o státním zastupitelství a po těch čtyřech letech vám řeknu, že možné je všechno. Když si vypůjčím text známé písně od Voskovce a Wericha, mohl bych vývoj kolem zákona parafrázovat slovy „zákon je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře“. ...celý článek

K čemu slouží 3 stupně a 4 články v trestním právu

Trestní právo je postaveno na principu třístupňového řízení. To je evidentní, všichni to známe, konec konců, je to tradiční model, používá ho i civilní právo. Máme tedy soud prvního stupně - soud nalézací, soud druhého stupně - soud odvolací a soud kasační - Nejvyšší soud České republiky. Asi každého napadá, když se zase znovu a znovu vrací otázka existence vrchních soudů, proč máme čtyřčlánkovou soudní soustavu, když potřebujeme třístupňovou, ta nám stačí, potřebujeme tři stupně pro výkon spravedlnosti, tak jak jsem naznačil na začátku. ...celý článek

Zpovědní tajemství a jeho relevance v trestním právu

Zpovědní tajemství představuje charakteristický institut křesťanské víry s návazností na svatou zpověď, jejímž prostřednictvím se kajícník vyznává ze svých hříchů za účelem smíření a rozhřešení. Nemusí se nutně jednat pouze o katolickou církev, obdobná vyznání lze nalézt i u některých dalších náboženských společností. ...celý článek

Trestní právo | Petr Kincl & al | 12.05.2015

Opatření pro vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti a význam e-learningu

Přes tři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který je postaven na konstrukci přičitatelnosti spáchání trestného činu právnické osobě. Společnosti tak mohou být odpovědné za spáchání trestného činu jak jednatelem, členem představenstva, dozorčí radou, společníkem nebo akcionářem, tak svými zaměstnanci. Spáchání trestného činu zaměstnancem může být přičteno společnosti v zásadě ve dvou případech. ...celý článek

Rozhovor: O institutu vykázání se v Palestině teprve začíná mluvit

Státní zástupkyně Věra Linhartová se v zimě vrátila po tříletém působení v civilní misi Evropské unie v palestinském Ramalláhu. V misi EUPOL COPPS pracovala od ledna 2012 jako expertka se specializací na vyšetřování trestných činů. Do mise byla vyslána jako první expertka Ministerstva spravedlnosti a dlouho byla také jediným zástupcem České republiky v misi. ...celý článek

Co může napravit sám odvolací soud?

Základní účel a cíl odvolacího řízení spočívá v odstranění všech případných procesních, skutkových i právních vad, jichž se ve svém rozsudku dopustil nalézací soud. Smyslem je dojít k bezvadnému konečnému rozhodnutí. Všichni víme, že názory obou soudních instancí se mohou lišit z mnoha úhlů pohledu, právní názor soudu odvolacího však musí být soudem prvního stupně respektován. ...celý článek

Trestní právo | Pavel Kohút | 01.04.2015

Zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a odpovědnost státu za škodu

Dne 27. ledna tohoto roku vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek,[1] v němž zaujal jasný postoj k určitým specifickým situacím, jež vznikají v rámci rozhodování ve věcech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným zahájením trestního stíhání. V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud explicitně judikoval, že odpovědnost státu za škodu nastává i v takových případech trestního stíhání, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání státním zástupcem na základě podané stížnosti z důvodu nezákonnosti či nedůvodnosti zrušeno. ...celý článek

Zásada „ne bis in idem“ pohledem Evropského soudu pro lidská práva a důsledky pro české trestní řízení

Zásada ne bis in idem, tedy ne dvakrát o tomtéž, je jednou ze základních zásad trestního řízení. Jedná se o pravidlo zakotvené nejenom v trestním řádu, ale i v ústavněprávních a mezinárodních předpisech. Podstata spočívá v tom, že o jedné věci ve vztahu k jedné osobě může být jednáno a finálně rozhodnuto pouze jedenkrát. Důsledkem pravomocného rozhodnutí ve věci a projevem zásady ne bis in idem je pak vznik tzv. překážky věci rozhodnuté neboli rei iudicatae. ...celý článek

Nejčtenější články