Trestní právo | Petr Glogar | 06.01.2017

Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob, I. část

Již od roku 2012 existuje v České republice zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který podstatným způsobem převrátil chápání postihu v oblasti trestního práva tak, že postižitelná již není pouze individuální fyzická osoba, ale může jí být i obchodní společnost či územně samosprávný celek. Novela, která od 1. prosince 2016 nabyla účinnosti, obsáhla mnohem větší penzum trestných činů, za které může být obchodní společnost, obec či město trestně odpovědné. ...celý článek

O formalistické odvolačce

Není tomu tak dávno, kdy jsem na tomto místě popsal velmi odvážný přístup jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze, který přímočaře a hospodárně, leč přísně v mezích zákona, ve věci meritorně rozhodl, ač měl k dispozici řadu argumentů, proč věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí (O statečné odvolačce, 5. října 2016). Nyní mě zaujalo rozhodnutí soudu téhož stupně, ovšem toho olomouckého, které je právně nesmírně zajímavé, provokující vskutku hluboké úvahy a debaty, leč pro mou náturu přespříliš formalistické, chcete-li, podle mě mimo reálný život. ...celý článek

Návrh na zavedení trestného činu hanobení prezidenta republiky

Přes šedesát poslanců Parlamentu ČR, zejména z KSČM a vládních stran ANO a ČSSD, se podepsalo pod návrh na znovuzavedení trestného činu, který by měl chránit hlavu státu před hanobením a urážkami ze strany veřejnosti. Podle některých předkladatelů návrhu, v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), by měl mít trest za hanobení prezidenta především výchovný charakter. Nabízí se otázka, jestli je hrozba trestu ročního odnětí svobody opravdu tím správným výchovným opatřením? ...celý článek

...a nade vším je znalec...

Svou justiční kariéru jsem na trestním úseku zahájil v přelomové době konce osmdesátých let minulého století. Ještě jako čekatel jsem probíral na Obvodním soudu pro Prahu 10 stovky spisů v souvislosti s rozsáhlou amnestií prezidenta Husáka, abych po pár měsících tytéž spisy a mnohé další studoval v rámci amnestie prezidenta Havla. Do třetice pak přišla rehabilitace. ...celý článek

Zásadní změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob – podzim 2016

Dne 1. 12. 2016 vstoupí v účinnost nové ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (novelizující zákon č. 183/2016 Sb.) (dále jen „TOPO“), které oproti stávající právní úpravě významným způsobem rozšiřuje možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby, a to pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Právnické osoby se tak mohou na základě svého aktivního přístupu a včasné prevence zprostit své trestní odpovědnosti. ...celý článek

Trestní právo | Jan Hoferek | 01.11.2016

Pět otázek pro Petra Glogara

"Pouhé formální zavedení corporate governance programů nepostačí," upozorňuje v souvislosti s novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob Mgr. Petr Glogar, advokát z PwC Legal, který se představí na dnešní konferenci Právo ve veřejné správě s příspěvkem "Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob". Malou ochutnávku z tohoto tématu naleznete v rozhovoru níže. ...celý článek

Co přinese novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“) nabude účinnosti od 1. prosince 2016. Klíčové změny jsou očekávány hned v několika oblastech. Jednak v rozšíření okruhu trestných činů, za které bude moci být právnická osoba trestně odpovědná, jakož i ve značném posunu v oblasti přičitatelnosti a zproštění se trestní odpovědnosti. Už jen samotná změna dosavadního pojetí katalogu trestných činů (z pozitivního do negativního výčtu) představuje značný převrat v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob od jejího zavedení u nás. ...celý článek

Vyhoštění a vysokoškolské studium

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení? ...celý článek

Nejoblíbenější články