Vážné důvody pro nedostavení se na úřad práce

Rozsudkem sp. zn. 4 Ads 109/2013 se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která byla vyřazena z evidence Úřadu práce z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Toho se měla dotyčná dopustit tím, že přibližně 10 min před dohodnutou schůzkou volal na úřad její známý, že nemůže nastartovat auto a chce "přeobjednat" na další den... ...celý článek

Konkludentní dohoda o rozvázání pracovního poměru

Pokud zaměstnankyně výslovně projevila vůli tím, že odmítla podepsat dohodu o skončení pracovního poměru z důvodu svého nesouhlasu s (ne)uvedeným důvodem skončení, nelze dovodit konkludentní uzavření dohody tím, že zaměstnankyně odevzdala pracovní pomůcky, opustila služební byt a neprotestovala proti obsahu potvrzení o zaměstnání. ...celý článek

Nárok na zkrácení pracovní doby osoby pečující o dítě

Pro závěr, zda povolení kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby.
Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013 ...celý článek

Břemeno tvrzení a důkazní břemeno, že zaměstnanec v pracovní době nepracoval

Tvrdí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec (žalobce), pro něj práci nevykonal, nemá ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost, ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy ...
Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2014, sp. zn. 21 Cdo 1001/2013 ...celý článek

Cestovní náhrady v exekuci

Smyslem a účelem cestovních náhrad není ohodnocení zaměstnance za vykonanou práci a cestovní náhrady podle své povahy nenahrazují odměnu za práci, nýbrž slouží výhradně k náhradě nákladů spojených s pracovním výkonem, které zaměstnanec vynaložil proto, že byl zaměstnavatelem vyslán na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště.
Komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3774/2013 ...celý článek

Útok na majetek zaměstnavatele

Problematika zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem patří k bestsellerům judikatorní tvorby příslušného senátu dovolacího soudu.

Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013 ...celý článek

Nejčtenější články