Správní právo | Mgr. Martin Eliášek | 30.08.2018 Také v kategorii:
Ústavní právo

Náhrada za územní rezervu

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4304/2015, nezakládá samotné vymezení územní rezervy podle § 36 odst. 1 stavebního zákona vlastníkům dotčených pozemků nárok na náhradu za omezení jejich vlastnického práva.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Vymezení územní rezervy nepředstavuje stavební uzávěru, byť se jí v některých ohledech může podobat. V území je totiž i nadále možno činit změny, ovšem s výjimkou těch, které by byly v rozporu se zamýšleným (prověřovaným) budoucím využitím území. Územní rezerva do práv vlastníků dotčených nemovitostí zasahuje navíc pouze dočasně – po nezbytně nutnou dobu na prověření možnosti využití území pro stanovený záměr (než bude připravena podrobnější dokumentace), a zamýšlený záměr nemusí nakonec být vůbec realizován.

Ne každé omezení vlastnického práva je automaticky kvalifikováno jako nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 Listiny. Rozhodující je intenzita a délka trvání. V případě územní rezervy tak zásadně nárok na náhradu za omezení vlastnického práva nevzniká.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

územní plán

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články