Trestní právo | Mgr. Martin Eliášek | 16.08.2016 Také v kategorii:
Ústavní právo

Domovní prohlídka na základě falešného trestního oznámení

Orgány činné v trestním řízení nemohou spoléhat na pravdivost informací uvedených v trestním oznámení a už vůbec nemohou pouze na základě neověřeného trestního oznámení provádět domovní prohlídky.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Ústavní soud ve věci sp. zn. III. ÚS 905/13, týkající se domovní prohlídky u domnělého počítačového piráta zkritizoval postup, kdy policie po obdržení (falešného) trestního oznámení "obratem" požádala o domovní prohlídku, a až po jejím provedení začala ověřovat informace v trestním oznámení uvedené. Až tehdy se zjistilo, že trestní oznámení nebylo odesláno tím, kým bylo podepsáno, a že obsahovalo plno nepravdivých informací.

Podle Ústavního soudu nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků bez náležitého prošetření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je nepřiměřeným zásahem do práva na soukromí zaručeného čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na domovní svobodu dle čl. 12 Listiny základních práv a svobod. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že orgány činné v trestním řízení konají v dobré víře ve správnost informací uvedených v trestním oznámení, jestliže při vynaložení rozumného úsilí k ověření těchto informací mohly nedůvodnému zásahu do základních práv zabránit.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

domovní prohlídka trestní oznámení

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články