Dokazování v občanském soudním řízení podrobně upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který mimo jiné specifikuje jednotlivé druhy důkazů (jako např. důkaz výpovědí svědků, listinný důkaz, důkaz znaleckým posudkem apod.) a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazních prostředků soudy.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Ačkoliv zákonodárce připustil účast nejudikované pohledávky, pokud jde o přihlášku, pro provedení rozvrhu, a tedy její reálné uspokojení vyžaduje, aby šlo již o pohledávku vykonatelnou. Je to právně teoreticky správné řešení, ovšem vyvolává to nutné procesní odchylky, pokud je konán rozvrh ve chvíli, kdy pohledávka ještě není judikovanou.

V krátkém textu jsou zmíněny novely právních předpisů z roku 2017 s dopadem pro exekuční řízení. Objasňují se příčiny úpravy, očekávaná aplikační praxe a výklad s důrazem na intertemporální působnost.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila vládě na začátku června tohoto roku v pořadí již třetí znění souhrnné novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která mj. zavádí povinné zastavování exekucí, u nichž po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.