Zákoník práce ve svém ustanovení § 35 odst. 4 stanoví, že o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje. Jde o prodloužení, které vyplývá ze zákona (zaměstnavatel se zaměstnancem se na prodloužení sjednané zkušební doby dohodnout nemohou) a které se váže výhradně na překážky v práci a dovolenou, a to navíc jen tehdy, pokud mají celodenní charakter. U dovolené by se to mělo rozumět téměř samosebou, protože např. půldny dovolené jsou spíše výjimkou (tím spíše, že jejím čerpáním není v tomto případě naplňován účel dovolené, a to je odpočinek a zotavení zaměstnance). Naopak zcela běžné jsou situace, kdy zaměstnanec zamešká pro překážku v práci jen část své pracovní doby (typicky např. vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení) a její zbytek normálně odpracuje. Taková překážka v práci prodloužení zkušební doby samozřejmě nezakládá.
Co se týče překážek v práci, není rozhodující, zdali jde o takovou, kterou právní předpisy výslovně upravují (např. dočasná pracovní neschopnost), nebo které jsou překážkami v práci z povahy věci, aniž by se o nich právní úprava zmiňovala (třeba právě neplacené volno nebo zdravotní volno). Jak dovodila ve svém stanovisku AKV (Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů), zkušební doba se prodlužuje v obou těchto případech.
O dobu neomluvené absence, kvůli které zaměstnanec ve zkušební době nepracoval, se zkušební doba neprodlužuje. I když se také v době neomluvené absence nenaplňuje účel zkušební doby, zákoník práce v tomto případě s prodloužením zkušební doby jednoduše nepočítá a zaměstnavatel si musí dávat pozor, aby nepromeškal případně možnost rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr jeho zrušením ve zkušební době.
Ačkoliv na to nejsou jednotné názory, mám za to, že zkušební doba se prodlužuje o stejný počet pracovních dnů, které zaměstnanec zameškal během této doby v důsledku celodenní překážky v práci nebo celodenní dovolené.
Příklad:
Zaměstnanci vznikl pracovní poměr dne 1. 5. 2018 a v pracovní smlouvě s ním byla sjednána tříměsíční zkušební doba. V době od 6. 6. 2018 do 27. 6. 2018 (tj. 22 kalendářních dnů) byl zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti. Pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku, tj. v důsledku nemoci zameškal celkem 16 pracovních dnů.
Počet zameškaných pracovních dnů představuje dobu, o kterou se zaměstnanci zkušební doba prodlouží. I dobu prodloužení je nutno počítat jako dny pracovní. Jestliže zkušební doba měla skončit původně dne 31. 7. 2018, v důsledku prodloužení skončí až 22. 8. 2018. Je zřejmé, že při tomto způsobu rozvržení pracovní doby by ke stejnému výsledku došel zaměstnavatel i tehdy, pokud by vycházel ze dnů kalendářních. Jiný způsob rozvržení pracovní doby by však stejný výsledek nutně přinést nemusel.
