Norma, kterou dostal k projednání sněmovní ústavně právní výbor, má také zvýšit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu například dlužníkovi. Výše se má srovnat s poplatkem za návrh na zahájení občanského soudního řízení.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) uvedla, že žalobci mnohdy podávají návrh na platební rozkaz právě proto, že poplatek za něj je nižší. Dvě třetiny těchto návrhů ale přesto končí u soudů a zvýhodnění v podobě nižšího poplatku za platební rozkaz tak ztrácí smysl. Navíc nárůst využívání platebních rozkazů v uplynulých letech prý může do konce letošního roku zapříčinit propad příjmů státního rozpočtu až o 280 milionů korun oproti roku 2012.
Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je zaplacení částky do 20.000 korun, by tak lidé nově zaplatili tisícikorunu. V současné době platí podle výše požadované částky 400 nebo 800 korun.
Nově má soudní poplatek přímo hradit také ten, kdo požádá notáře o přímý zápis do veřejného rejstříku. Doposavad byl poplatníkem podle zákona notář, který podával soudu návrh na zápis do rejstříku. Za první zápis akciové společnosti požaduje novela 8000 korun, za první zápis jiné osoby 2700 korun a za změny ve veřejném rejstříku tisícikorunu. "Tento soudní poplatek je nižší než v případě podání návrhu na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku na soud," zdůraznilo ministerstvo.
Rejstříkové soudy by měly pouze spravovat soudní poplatky vybrané notáři. Ministryně si od této změny slibuje odlehčení agendy těchto soudů a zároveň zrychlení zápisů.
Diskuze k článku ()