Články

Občanský zákoník opouští zvláštní způsob jednání v pracovněprávních vztazích

Občanský zákoník opouští zvláštní způsob jednání v pracovněprávních vztazích Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.

Výběr vhodného franchisového konceptu - podle čeho se orientovat

Výběr vhodného franchisového konceptu - podle čeho se orientovat Chcete podnikat, ale na budování vlastní firmy od úplného začátku se příliš necítíte? Zajímavou volbou by pro vás mohl být franchising. Na českém trhu je v současnosti více než 250 franchisových systémů, do kterých máte možnost se zapojit. Který z nich si ale vybrat a co si přitom ohlídat?

Centrální evidence účtů - účinná ochrana a tvrdý dozor?

Centrální evidence účtů - účinná ochrana a tvrdý dozor? Dne 6. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („ZCEU“), jehož přijetí bylo doporučováno Evropskou komisí v návaznosti na opatření pro boj proti terorismu. Po vzoru jiných členských států EU, např. Francie, Itálie či Německa, byl tímto zákonem zaveden další kontrolní mechanismus, jehož cílem je usnadnit odhalování trestné činnosti, včetně korupce, a stíhání jejích pachatelů.

Právo odmítnout poskytnutí péče, trestný čin neposkytnutí pomoci

Právo odmítnout poskytnutí péče, trestný čin neposkytnutí pomoci Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 2. 1. 2017 zabýval otázkou, zda se lékař dopustil trestného činu neposkytnutí pomoci dle § 150 odst. 2 trestního zákoníku, když neposkytl pomoc své matce, která tuto pomoc odmítala. V širším kontextu se Ústavní soud zabýval střetem práva pacienta odmítnout poskytnutí péče, byť nezbytné pro zachování jeho života, a povinností lékaře poskytnout pomoc osobě, jejíž život či zdraví jsou vážně ohroženy.

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část II.

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část II. Ve druhé části příspěvku se autor zabývá uplatněním zásady nemo tenetur ve vztahu k vyžadování údajů a informací od dohlížených subjektů orgány dohledu po zahájení správního řízení na základě speciálních dohledových zákonů a k výslechu fyzických osob jednajících jménem právnické osoby ve správním řízení. Druhá část rovněž obsahuje závěrečné shrnutí obou částí článku.

Změny v úpravě spotřebitelských soutěží od 1. ledna 2017

Změny v úpravě spotřebitelských soutěží od 1. ledna 2017 Od prvního ledna letošního roku došlo ke zrušení zákona o loteriích a právní úpravu hazardních her kompletně převzal zcela nový zákon o hazardních hrách. V důsledku těchto změn tak došlo i ke značné deregulaci tzv. spotřebitelských soutěží, které nyní již nebudou tak striktně omezeny a bude možné je za určitých podmínek pořádat, což je pro jejich potencionální provozovatele bezesporu vítanou změnou. Vzhledem k zakotvení nové definice pojmu hazardní hry bude na druhou stranu nutné být obezřetný za účelem předejití jejího naplnění při provozování spotřebitelských soutěží a vyhnutí se tak regulaci nového zákona.

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část I.

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část I. Předkládaný článek má za úkol seznámit čtenáře s problematikou aplikace zásady nemo tenetur se ipsum accusare (dále jen „nemo tenetur“) na právnické a fyzické osoby – podnikatele v průběhu kontroly prováděné podle zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KŘ“) a jeho předchůdce, zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ZSK“) a při výkonu dohledu podle zákonů regulujících dohled nad oblastí kapitálového trhu a hospodářské soutěže.

Judikatura

Poplatek za opakovanou kasační stížnost

Ten, kdo podává druhou (a případně i další) kasační stížnost proti rozsudku ve věci, kde byl předcházející rozsudek již jednou zrušen na základě dřívější kasační stížnosti téhož účastníka, nemusí již druhý (a případně i další) soudní poplatek za kasační stížnost platit.

Okamžité zrušení a projednání absence s odbory

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 476/2015 věnoval otázce platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci z důvodu neomluvené absence v práci. Mimo jiné v odůvodnění svého rozhodnutí upozornil na změnu zákoníku práce, účinnou od 1. 1. 2012, která zásadně ovlivnila v této věci dosavadní judikaturu. Do 31. 12. 2011 totiž jednání zaměstnavatele, který sám shledal absenci zaměstnance v práci jako neomluvenou, tj. bez předchozího souhlasu odborové organizace, mělo neblahé důsledky na platnost okamžitého zrušení daného zaměstnanci z tohoto důvodu.

Právo na mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací

Žadatel o informaci podle informačního zákona musí v případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací uhradit náklady. "Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací" je neurčitý pojem a Nejvyšší správní soud se zabýval jeho výkladem v rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016.

Držení a užívání falešných veřejných listin

Okolnost, že si pachatel pořídí falešný doklad na svou pravou totožnost, není důvodem beztrestnosti.

Veřejný ochránce práv ve stavebním řízení

Nejsilnějším nástrojem, jakým může veřejný ochránce práv vstupovat do řízení, je žaloba k ochraně veřejného zájmu podle § 66 s.ř.s. Toto oprávnění mu přísluší pouze tehdy, pokud prokáže existenci závažného veřejného zájmu na soudním přezkumu konkrétního rozhodnutí. Ve věci sp. zn. 9 As 24/2016 se posuzovala žaloba veřejného ochránce práv směřovaná proti rozhodnutí o umístění staveb.

Hlídání při krádeži jako pomoc

Po dlouhou dobu někteří trestní soudci posuzovali samotné hlídání při páchání trestného činu za spolupachatelství dle § 23 trestního zákona. V novém trestním zákoníku je tato spolupráce s „hlavním pachatelem“ již jasně definována jako pomoc ve smyslu § 24 odst.1 písm.c) trestního zákoníku. Co ale je takové hlídání, co musí být prokázáno? Nad tím se barvitě zamýšlí odvolací senát Městského soudu v Praze.

Nepředání dokladů podle kupní smlouvy

Nepředání dokladů stanovených v kupní smlouvě nepředstavuje prodlení prodávajícího (pokud hlavní předmět smlouvy předal) ale vadu plnění.

Problémy s přihlašováním?
Nápověda


Vytvořit nový účet

Výhody registrace

Zásady ochrany osobních údajů

X