Články

Nový institut ochranného opatření řešící zabrání části majetku a jeho dopady na zúčastněné osoby

Nový institut ochranného opatření řešící zabrání části majetku a jeho dopady na zúčastněné osoby Dne 9. Prosince 2016 Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 753, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny z 53. schůze ze dne 9. prosince 2016.

Prodej padělků a odpovědnost provozovatele reálného tržiště za jejich prodej nájemci

Prodej padělků a odpovědnost provozovatele reálného tržiště za jejich prodej nájemci Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se rozsudkem ze 7. 7. 2016 (C-494/15) postavil za majitele práv duševního vlastnictví, když konstatoval, že tito mohou postupovat nejen proti samotným porušovatelům, ale i proti prostředníkům, tedy těm, kdo porušovatelům poskytují prodejní místa, např. i proti provozovatelům reálných tržišť (nikoli pouze on-line tržišť).

Co s neplatným důkazem v trestním řízení

Co s neplatným důkazem v trestním řízení Trestní řád č. 141/1961 Sb. v §§ 89 - 118 zakotvuje, co může být důkazem v trestním řízení. Z § 89 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění, zejména výpověď obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání.

Metafyzické předpoklady existence lidských práv

Metafyzické předpoklady existence lidských práv V této práci bych se chtěl zamyslet nad nejobecnějšími metafyzickými předpoklady existence lidských práv, o nichž stále tvrdíme, že jsou universální, nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a která neodmyslitelně stojí na metafyzickém konceptu přirozenosti, nicméně povaha tohoto konceptu samotného je v moderním mainstreamovém filozofickém a potažmo právně-teoretickém myšlením od základu zpochybňována. Otázku existence přirozenosti, a tedy i přirozených práv, a případně jejích ontologie, respektive povahu normativity obecně, však není možné řešit bez předchozího zodpovězení ještě obecnějších noetických otázek. Na jeden z dílčích noetických aspektů, totiž problematiku reálnosti obsahů obecných pojmů je zaměřena tato práce.

Rozhovor: Eva Ondřejová - Lidé nechtějí přebírat odpovědnost za to, co napíší

Rozhovor: Eva Ondřejová - Lidé nechtějí přebírat odpovědnost za to, co napíší Problematikou ochrany osobnosti, jednoho z ústavně zaručených práv, se v souvislosti s rozdíly ochrany osobnosti v českém právním řádu a v rámci common law dlouhodobě zabývá advokátka JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., Ph.D. V nedávné době vydala o tématu knihu, která vychází z její disertační práce. V rozhovoru nám mimo jiné přiblíží, v čem se pojetí ochrany osobnosti v obou právních řádech liší, co může nastat s neoprávněným zásahem do osobnostních práv a jaké náhrady škody z hlediska obou právních řádů existují.

Přeshraniční vymáhání výživného v EU

Přeshraniční vymáhání výživného v EU Stať pojednává o možnosti nařízení exekuce u rozhodnutí, které se dají subsumovat pod Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Nařízení rozděluje rozhodnutí na dvě skupiny. Do první patří rozhodnutí, která byla vydána v jakémkoliv členském státě EU a tento stát je zároveň signatářem Haagského protokolu. Druhou možností je situace, kdy rozhodnutí vydal členský stát EU, který však není signatářem Haagského protokolu.

K nejčastěji uzavíraným smlouvám o činnostech, část II.

K nejčastěji uzavíraným smlouvám o činnostech, část II. Druhá část příspěvku profesora Marka se věnuje smlouvě o dílo a otázkám s ní spojenými, především pak náležitostem této smlouvy, otázkám určení vlastnického práva, úplatě a ceně díla či vadám díla.

Judikatura

Hlídání při krádeži jako pomoc

Po dlouhou dobu někteří trestní soudci posuzovali samotné hlídání při páchání trestného činu za spolupachatelství dle § 23 trestního zákona. V novém trestním zákoníku je tato spolupráce s „hlavním pachatelem“ již jasně definována jako pomoc ve smyslu § 24 odst.1 písm.c) trestního zákoníku. Co ale je takové hlídání, co musí být prokázáno? Nad tím se barvitě zamýšlí odvolací senát Městského soudu v Praze.

Nepředání dokladů podle kupní smlouvy

Nepředání dokladů stanovených v kupní smlouvě nepředstavuje prodlení prodávajícího (pokud hlavní předmět smlouvy předal) ale vadu plnění.

Souhlas se čtením úředního záznamu o vysvětlení

Souhlas obžalovaného se čtením úředního záznamu o podaném vysvětlení jeho družky není nevýznamnou formalitou, ale jde o otázku vysokého procesního významu, neboť pokud přečtení úředních záznamů obžalovaný odsouhlasí, pak mohou být použity jako důkaz proti němu, pokud však využije svého práva nesouhlasit s jejich přečtením, pak k obsahu vysvětlení policejnímu orgánu, nelze při hodnocení důkazů vůbec přihlížet.

Polovina trestu zákazu činnosti

Přibývá odsouzených, kteří mají uloženo vedle sebe více trestů zákazu činnosti, a to té samé činnosti, obvykle pochopitelně řízení motorových vozidel. Sčítají se takové tresty, nebo běží každý z nich zvlášť, tedy souběžně?

Elektronická komunikace mezi soudy a účastníky řízení

Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k elektronické komunikaci mezi soudy a účastníky řízení, tj. k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě.

Závaznost předběžného odhadu prokazatelné ztráty

Předběžný odhad prokazatelné ztráty uvedený ve smlouvě o závazku veřejné služby ve veřejné dopravě představuje maximální hranici úhrady nákladů dopravci.

Vyvlastňování podle zákona o urychlení výstavby

Podle krajského soudu ke splnění přípustnosti vyvlastnění dle zákona o urychlení výstavby postačí pouze doručení návrhu kupní smlouvy a marné uplynutí lhůty k jejímu uzavření. Vyvlastňovaná, která navrhovanou cenu odmítla, se bránila vyvlastnění s tím, že s ní žádné jednání o výkupní ceně neproběhlo. Očekávala totiž, že v souladu se zásadou přímosti a ústnosti dojde k ústnímu jednání, k němuž však nedošlo.

Problémy s přihlašováním?
Nápověda


Vytvořit nový účet

Výhody registrace

Zásady ochrany osobních údajů

X