Nový nástroj pro předvídatelnější rozhodnutí ve věci náhrad nemajetkové újmy na zdraví
Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu zprovoznil novou databázi soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké.
Náhrada újmy na zdraví je založena na plném odčinění způsobené nemajetkové újmy na zdraví (fyzické bolesti a duševních útrap), resp. na určení výše náhrady podle zásady slušnosti. Dle stejných zásad škůdce nahradí poškozenému i ztížení společenského uplatnění za předpokladu, že mu vznikne poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti. Občanský zákoník však neupravuje pomocná kritéria pro stanovení výše takové náhrady.
Jelikož v každém právním státě platí zásada předvídatelnosti rozhodnutí (tzn. právní případy, které se shodují v podstatných znacích, mají být rozhodovány obdobně, a každá odchylka z tohoto pravidla musí být přesvědčivě vysvětlena), Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s dalšími právnickými a lékařskými profesemi vypracoval již v roce 2014 Metodiku k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., kterou obecné soudy užívají jako pomůcku při stanovení výše náhrad za nemajetkovou újmu.
Nově zprovozněná databáze obsahuje detailní informace o soudních rozhodnutích, ve kterých se řešily nároky na náhradu za bolest, za ztížení společenského uplatnění a nároky pozůstalých při usmrcení osoby blízké. Databáze v současné době obsahuje rozhodnutí přijatá za účinnosti „starého“ občanského zákoníku, přičemž jsou doplňována i rozhodnutí dle nové právní úpravy.
Účelem databáze je přispět ke sjednocování judikatury a napomáhat předvídatelnosti rozhodnutí soudů při stanovení výše nemajetkové újmy ve shora uvedených oblastech. Databáze je bezplatně dostupná každému, kdo se registruje.
Databáze zároveň obsahuje kalkulačku, která vyhodnotí na základě vstupních dat stupeň ztížení společenského uplatnění poškozeného, a to v souladu s pravidly uvedenými v Metodice Nejvyššího soudu ČR. Kalkulačka má pouze orientační charakter.
Podotýkáme, že náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví se vyplácejí jednorázově. Ve vztahu ke ztížení společenského uplatnění lze výjimečně přiznat další částku za podmínky, že v průběhu času došlo ke zhoršení stavu poškozeného.
Zdroj: § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; databáze se nachází na internetových stránkách www.datanu.cz; metodika Nejvyššího soudu ČR k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z. je k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz pod tímto odkazem.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




