Druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným
Do konce roku 2013 bylo přípustné vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti s ručením omezeným. Zákon (obchodní zákoník) krom toho nepřipouštěl spojit s podílem práva a povinnosti odlišné od zákona, tj. vytvářet zvláštní druhy podílů.
Někteří odborníci se přesto domnívali, že ačkoli zákon v tomto ohledu mlčel, společník mohl vlastnit zvláštní druh podílu. Judikatura Nejvyššího soudu ČR se nicméně k této problematice nevyjádřila.
Od 1. 1. 2014 je postaveno na jisto, že společníci společností s ručením omezeným mohou vlastnit zvláštní druhy podílů a nově i více podílů. Předpokladem je úprava ve společenské smlouvě. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. Cpjn 204/2015) je přitom možné, aby mnohost podílů a různé druhy podílů existovaly nejen ve společnostech s ručením omezeným, které se podřídily zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5), ale i ve společnostech s ručením omezeným, které se zákonu o obchodních korporacích nepodřídily.
V případě, že s podílem nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, jedná se o tzv. základní podíl. Mají-li být s podílem spojena zvláštní práva a povinnosti, potom podíly se stejnými právy a povinnostmi vytváří zvláštní druh. Příkladem zvláštního druhu podílu může být podíl spojený s vyšším podílem na zisku, s preferenčním podílem na zisku, s pevným podílem na zisku, s odlišným nastavením hlasovacích práv, s povinností podílet se na činnosti společnosti, s právem nominace členů volených orgánů, s právem veta, s širším rozsahem práv na informace apod.
Volnost společníků při stanovení práv a povinností spojených s podílem však není bez limitů. Neproblematické jsou případy společnických práv, u kterých zákon výslovně připouští úpravu jejich rozsahu. Sem patří například právo na podíl na zisku. Lze se domnívat, že zvláštní druh podílu může taktéž rozšířit oprávnění spojená s podílem, např. zajistit širší právo na informace. Zřejmě nejspornější otázkou v současné době je, zda lze některá zákonná práva zcela vyloučit. Často je diskutována přípustnost vyloučení hlasovacího práva či práva na podíl na zisku. Byť takový postup považujeme až na výjimky za přípustný, závěry literatury jsou rozporuplné a judikatura dosud chybí.
Zákon o obchodních korporacích rozšiřuje smluvní volnost a ponechává společníkům možnost individualizovat své přínosy pro společnost formou různých druhů podílů. To může být zajímavé především pro tuzemské i zahraniční investory, kteří mohou získat např. podíl spojený s pevným či vyšším podílem na zisku a naopak mít omezená hlasovací práva tak, aby si kontrolu nad společností ponechali její zakladatelé. Jelikož je taková pozice ve společnosti spojena s podílem a nikoli s konkrétní osobou, při převodu takového podílu bude mít jeho nabyvatel stejnou pozici ve společnosti jako původní investor.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




