Je důležité při přeměnách rozlišovat termín lhůta a doba?
Měsíc před schválením přeměny musí být projekt uložen do sbírky listin a uložení včetně souvisejících informací musí být zveřejněno. Co když ale konec období připadne na víkend?
Podle § 33 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („zákon o přeměnách“) je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny a zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. Nejprve tedy musí uplynout 1 měsíc a nejdříve následující den je možné přeměnu schválit.
Pro počítání času má občanský zákoník specifická pravidla (§ 605 – § 608). Konec lhůty či doby určené podle měsíců připadne na den, který se číselně shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost pro počítání času. Pokud takový den v posledním měsíci není, připadne poslední den lhůty nebo doby na poslední den měsíce. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, končí lhůta následujícím pracovním dnem.
Občanský zákoník přitom rozlišuje pojem lhůta a doba. Lhůta představuje časové období, v rámci něhož je možné uplatnit nějaké právo. Oproti tomu doba je časový úsek, jehož uplynutím dochází k zániku práva či povinnosti bez dalšího. Jelikož má lhůta poskytnout čas pro uplatnění práva (je tedy určena na ochranu práv), prodlužuje se, pokud její konec připadá na víkend nebo svátek. Konec doby, v rámci níž právo či povinnost pouze zaniká, aniž by na tom mohlo jakékoli uplatnění práva něco změnit, se však v takovém případě nemění.
Časový úsek jednoho měsíce podle § 33 zákona o přeměnách je stanoven mj. pro účely seznámení se s projektem přeměny ze strany jakékoli třetí osoby, především však ze strany věřitelů a společníků osob zúčastněných na přeměně. Společníci mohou a nemusí na základě prověření projektu hlasovat pro schválení přeměny a věřitelé mohou v souvislosti s prostudováním projektu přeměny uplatnit svá práva uvedená v § 35 a násl. zákona o přeměnách.
Ačkoli časový úsek jednoho měsíce dle našeho názoru neodpovídá přesně definici lhůty ani doby ve smyslu občanského zákoníku, spíše se kloníme k názoru, že jej lze podřadit pod pojem doba. V rámci tohoto časového úseku nelze žádné právo vykonat, a tudíž se ani neprodlužuje, pokud připadne na víkend nebo svátek. Nelze však vyloučit ani opačný názor. Dokud tedy Nejvyšší soud ČR tuto otázku nerozhodne, z opatrnosti bude vhodné schvalovat přeměnu až poté, co uplyne časový úsek jednoho měsíce, a to včetně jeho prodloužení, pokud konec časového úseku připadne na víkend či svátek.
Zdroj: bnt journl
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




