Nezapomeňte na zveřejnění účetní závěrky
Zveřejnit účetní závěrku je třeba ve sbírce listin, jinak se podle zákona o účetnictví dopustíte správního deliktu.
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jsou povinny zveřejnit ve sbírce listitn účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu.
Novelou zákona o účetnictví došlo k rozdělení účetních jednotek podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Podle tohoto rozdělení sestavují společnosti účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Účetní závěrka se tedy uveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pak uveřejňuje účetní závěrku v takovém rozsahu, ve kterém byla ověřena. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nově nemusejí uveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Společnosti, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejní do 30 dnů po ověření auditora a schválení statutárním orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji za účetní období, které započalo v roce 2015, uloží do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.
Listiny k založení do sbírky listin se zasílají rejstříkovému soudu příslušnému podle sídla společnosti, a to v datovém formátu PDF. Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více dokumentů ani sloučit více listin do jednoho PDF dokumentu. Dokumenty je možné zasílat na rejstříkový soud datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podání, popř. na technických nosičích dat.
Pokud účetní jednotka neuloží účetní závěrku do sbírky listin, dopouští se správního deliktu, za který lze uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty aktiv účetní jednotky.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




