Nový projekt: Mapa průtahů
Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Ne nadarmo se používá anglické rčení „Justice delayed is justice denied“.
Otázku „Jak dlouho ještě bude řízení trvat?“ od svých klientů slyšel snad každý advokát. V naší advokátní kanceláři nejsme výjimkou a rovněž se častokrát setkáváme s průtahy v řízeních našich klientů zapříčiněných liknavým jednáním soudů. Právě proto jsme se rozhodli na výše položenou otázku odpovědět. Vytvořili jsme „Mapu průtahů“, jejímž cílem je poskytnout nejen našim klientům, ale i široké veřejnosti, základní informace o průměrné délce vybraných typů soudních řízení a dát jim tak možnost dopředu zjistit „do čeho jdou“. Mapa zobrazuje průměrné délky vybraných typů soudních řízení (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) pravomocně skončených v roce 2013. Mapka nabízí velice snadnou orientaci a možnost výběru prvostupňového soudu, u něhož předmětný typ soudního řízení probíhá. Umožňuje rychle a spolehlivě zjistit, jak dlouho na příslušném soudě v průměru trvají typově obdobná soudní řízení.
Jak plyne i z žebříčku soudů na webových stránkách Mapy průtahů, mnoho soudů svou agendu zvládá v souladu s požadavkem na rychlé vyřízení věci. Bohužel jsou ale i takové, u nichž řízení trvají nepřiměřeně dlouhou dobu. U průměrné délky civilního či trestního řízení existují mezi jednotlivými soudy značné rozdíly. Například zatímco průměrná délka civilních řízení vedených před Okresním soudem v Náchodě byla v minulém roce 122 dnů, v Ústí nad Labem to bylo 876 dnů. Tedy až sedmkrát více. Je pravdou, že, jak uvádí Jan Kolba, soudce Okresního soudu v Třebíči, „…přílišný důraz na krátkost řízení a přílišný důraz na tzv. výkonnostní tabulky má a vždy bude mít negativní dopad na kvalitu rozhodování…“. Je tudíž nutné hledat určitou střední cestu, kdy bude zachován požadavek přiměřené délky řízení a zároveň i požadavek spravedlivého, kvalitního rozhodování. Jedním z možných řešení by mohlo být hledání inspirace právě u soudů, které problémy s délkami řízení nemají.
Projekt „Mapa průtahů“ však nemá jenom poukázat na problematická řízení či soudy, ale rovněž přinést informace užitečné zejména pro účastníky řízení postižených průtahy či nepřiměřenou délkou. Ze stránek mapy je možné stáhnout manuál „Průtahy v řízení“, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o možnostech, které platné právo nabízí, pokud účastník nepřiměřeně dlouhého řízení chce zdlouhavé řízení „popohnat“, nebo se za neefektivní fungování justice domoci satisfakce.
Stránka www.mapaprutahu.cz je začínajícím projektem, který se stále vyvíjí. V nejbližší době budeme na mapu přidávat podrobnější informace k řízením vedeným u jednotlivých okresních soudů. Následně přidáme možnost stáhnout si informace o jednotlivých soudech v „tabulkové podobě“. Příští rok bychom pak na základě případných podnětů uživatelů přistoupili ke komplexní úpravě mapy.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




