Minimální mzda v Německu
Od 1. 1. 2015 nabyl ve Spolkové republice Německo účinnosti zákon o minimální mzdě, který v Německu poprvé zavádí plošnou minimální mzdu. Této jednoduché zprávě by měli věnovat zvýšenou pozornost i čeští zaměstnavatelé, neboť mnoha z nich se dotkne.
Minimální mzda v Německu
Německý zákon o minimální mzdě stanovuje všem německým i zahraničním zaměstnavatelům povinnost platit zaměstnancům minimální mzdu ve výši nejméně 8,50 EUR za každou hodinu práce vykonanou na území SRN.
V praxi to znamená, že např. pokud český zaměstnavatel pošle některého ze svých zaměstnanců na pracovní cestu, a to i třeba na jeden den, do Německa, musí svému zaměstnanci poskytnout za dobu výkonu práce v Německu alespoň německou minimální mzdu, tedy mzdu ve výši 8,50 EUR za hodinu práce.
Výjimky z povinnosti poskytovat minimální mzdy v Německu
Výjimky jsou stanoveny velmi úzce a vztahují se jen na dobrovolníky, dlouhodobě nezaměstnané (registrované v Německu) či studentské praxe. Další výjimkou, která není dosud explicitně uvedena v předmětném zákoně, ale je německou vládou respektována na základě velkého odporu dopravců z celé Evropy, je výkon práce na území Německa při tranzitní dopravě - tedy takové, která Německem pouze projíždí a nemá zde ani začátek, ani konec. Pokud, ale řidič nakládá nebo vykládá v Německu, předmětná výjimka se na něj neuplatní.
Otázkou je, jak dlouho budou výjimky platit ve stávající podobě. V současné době totiž probíhá přezkum úpravy německé minimální mzdy jak před Evropskou komisí, tak také před německým Spolkovým ústavním soudem.
Složky mzdy považované v Německu za součást minimální mzdy
Aby český zaměstnavatel mohl dobře minimální mzdu spočítat, musí vědět, co se do mzdy podle německého práva zahrnuje. Tento okruh složek mzdy je totiž odchylný od české úpravy.
Pro účely německé minimální mzdy se za součást mzdy považují pevné i variabilní složky mzdy, ale v zásadě také příplatky za přesčas nebo plnění nesouvisející s výkonem práce jako jsou např. věrnostní bonusy nebo příspěvky na dovolenou. Součástí mzdy pro účely minimální mzdy jsou pak samozřejmě také doplatky sjednané za účelem dorovnání mzdy zaměstnance z důvodu výkonu práce na území Německa.
Pro účely německé minimální mzdy se do mzdy naopak nezapočítávají prémie za mimořádné pracovní výkony, příplatky za práci v noci, v sobotu/neděli a ve svátek či cestovní náhrady.
Ohlašovací a evidenční povinnosti platící pro některé zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele vysílající zaměstnance do Německa k výkonu práce v odvětvích rizikových z hlediska výkonu nelegální práce navíc platí speciální ohlašovací a evidenční povinnost.
Mezi tyto odvětví patří např. stavebnictví, pohostinství, ubytování, úklid, bezpečnostní služby, zemědělství, textilní průmysl či pečovatelské služby.
Pokud je zaměstnanec vyslán k výkonu práce do Německa ve výše uvedených odvětvích, je jeho zaměstnavatel povinen při jeho vyslání nejen dodržet německou minimální mzdu, ale navíc splnit celou řadu dalších povinností:
-
Ohlásit celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem vyslání zaměstnanců k výkonu práce do Německa. Toto ohlášení se provádí na formuláři, který je dostupný na adrese http://www.zoll.de/DE/Service/Formulare-Merkblaetter/formulare-merkblaetter_node.html. Příslušné formuláře jsou označeny číslem 033035 (pokud zaměstnanec v Německu pracuje na jednom místě) nebo 033037 (v případě, že zaměstnanec vykonává výhradně mobilní činnosti – např. obchodní zástupce nebo řidič). Musí být vyplněny v němčině a doručeny elektronickou cestou celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem dříve, než zaměstnanec začne v Německu vykonávat práci. Z praktických důvodů však doporučujeme ohlášení provést alespoň 1 den předem.
-
Do 7 pracovních dnů od skončení práce zaměstnance v Německu vyhotovit záznam o práci zaměstnance v Německu, který bude obsahovat informace o časech začátků a konců směn a o délce jednotlivých směn. Uvedený záznam je potřeba vyhotovit taktéž v němčině.
-
Záznam společně s dokumenty nezbytnými pro účely kontroly, kterými jsou typicky např. pracovní smlouva, dohoda o mzdě či mzdový výměr, evidence pracovní doby, výplatní páska zaměstnance (vše přeložené do němčiny), pak zaměstnavatel musí archivovat po dobu 2 let pro případ potenciální kontroly.
Agenturní zaměstnanci
U agenturních zaměstnanců musí ohlašovací a evidenční povinnosti plnit uživatel, a to na zvláštním formuláři označeném číslem 033036 - ke stažení taktéž na výše uvedeném odkazu. K formuláři musí uživatel navíc přiložit prohlášení agentury práce, že zaměstnanci poskytuje alespoň německou minimální mzdu.
Výplata mzdy dosahující za dobu výkonu práce v Německu přinejmenším úrovně německé minimální mzdy je totiž odpovědností agentury práce jakožto zaměstnavatele. Je tedy potřeba, aby si uživatel od agentury práce vyžádal před vysláním zaměstnance prohlášení o minimální mzdě pro celní úřad a následně agentuře precizně nahlásil, kdy její zaměstnanci vykonávali práci na území Německa a v jakém rozsahu. Agentury práce by naopak měly důsledně vyžadovat, aby je uživatelé informovali, kdy vyšlou agenturní zaměstnance k výkonu práce do Německa a kolik hodin tam odpracují tak, aby agentury práce mohly svoji povinnost platit minimální mzdu řádně plnit.
Sankce
Za neposkytnutí minimální mzdy hrozí zaměstnavateli pokuta až 500.000 EUR. Zaměstnavatelům, kteří vysílají zaměstnance v odvětvích rizikových z hlediska nelegální práce a mají navíc výše uvedenou ohlašovací a evidenční povinnost, hrozí za nesplnění těchto povinností pokuta až 30.000 EUR. V případě, že společnost dostane pokutu vyšší než 2.500 EUR, může být také rozhodnuto o jejím vyloučení z možnosti účastnit se německých veřejných zakázek.
Neposkytnutí minimální mzdy navíc může být posouzeno jako zadržování odměny za práci a její zpronevěra, které je považováno v Německu za trestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody v délce trvání až 10 let, případně jako lichva, za kterou hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




