Návštěva lékaře v pracovní době
Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.
K návštěvě lékaře zaměstnancem v pracovní době je právní úprava relativně obecná. Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení na dobu nezbytně nutnou, pokud je toto vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je (s ohledem na zdravotní pojišťovnu zaměstnance) nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Zaměstnanec může požadovat také volno k návštěvě jiného než nejbližšího zdravotnického zařízení. V tomto případě mu však náleží náhrada mzdy pouze za dobu, kterou by strávil v nejbližším zdravotnickém zařízení. Pracovní volno se opět poskytne pouze na nezbytně nutnou dobu.
Z výše uvedeného plyne, že zaměstnanec, který má například nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu nebo směnný provoz, by si měl návštěvu lékaře obstarat mimo svou pracovní dobu, je-li to možné. Není-li to možné a návštěva lékaře musí proběhnout v pracovní době, má zaměstnanec nárok na proplacení doby „nezbytně nutné“, kterou by strávil v nejbližším zdravotním zařízení. Co je dobou nezbytně nutnou, bude vždy záležet na okolnostech daného případu, není vyloučeno, že to může být i celý den.
Lze jen doporučit, s ohledem na výše uvedené, aby pravidla návštěvy lékaře, ale i ostatních překážek v práci na straně zaměstnance, jakož i prokazování důvodu nepřítomnosti, byly upraveny interním předpisem zaměstnavatele.
Zdroj: BNT journal
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.



