Jistota (kauce) při nájmu bytu
Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.
Předně se mění maximální výše jistoty. Dle starého občanského zákoníku byl pronajímatel oprávněn požadovat kauci v maximální výši trojnásobku měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Nový občanský zákoník oproti tomu připouští, aby si pronajímatel a nájemce sjednali jistotu až do výše šestinásobku měsíčního nájemného.
Dále se rozšiřuje okruh dluhů nájemce, které jsou jistotou zajištěny. Starý občanský zákoník stanovil, že kauci může pronajímatel použít výhradně na úhradu pohledávek na nájemném a na úhradu plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu nebo na úhradu jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Nový občanský zákoník již neobsahuje omezení, co se týče pohledávek, na jejichž úhradu může být jistota použita a jistota tak může zajišťovat splnění jakýchkoliv závazků nájemce plynoucích z nájmu bytu.
Důležitou novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je právo nájemce aby mu pronajímatel jistotu (po započtení toho, co mu nájemce dluží) vrátil spolu úrokem z jistoty ode dne jejího poskytnutí, a to ve výši alespoň zákonné sazby. Zákonnou sazbou úroku je v tomto případě obvyklá výše úroku požadovaná za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník vylučuje smluvní ujednání mezí nájemcem a pronajímatelem, které by zkracovaly práva nájemce, bylo by ujednání, které nájemcovo právo na úroky vylučuje, nebo které stanoví nižší než zákonný úrok, neplatné.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: krystof.kobeda@bnt.eu
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
