Rychle a zběsile Zdroj: Redakce

Rychle a zběsile

Česká justice je tradičně a opakovaně terčem výčitek pro svou tvrzenou pomalost. Jde o téma tak společensky závažné, že jej prezident republiky zahrnul i do svého Vánočního poselství 2019[1].

JUDr. Libor Vávra

JUDr. Libor Vávra

předseda Městského soudu v Praze

JUDr. Libor Vávra

předseda Městského soudu v Praze

Opakovaně i na těchto stránkách připomínám holý statistický fakt, že v průměru patří naše soudnictví mezi nadprůměrné, v některých agendách mezi nejrychlejší justiční systémy v Evropě.

Na druhé straně je třeba připustit, že naše statistiky významně vylepšují jednoduché, typizované spory, nejčastěji související s dluhy. Naopak velmi složité právní problémy, či spory, kde se někteří účastníci rozhodnout nadužívat až zneužívat veškeré své procesní možnosti, se u nás skutečně často vlečou neuvěřitelně pomalu.

Každopádně tlak na rychlost soudního řízení je činěn na soudce po desítky let a vedl právě k tomu, co jsem shora popsal. V jednoduchých věcech se účastník ani nestačí pořádně zorientovat a je rozhodnuto. Ze sociálního hlediska tak paradoxně na každém zrychlení soudního řízení nejvíc prodělají ti nejzranitelnější, nejchudší, ti, kteří se neumí bránit, respektive, kteří na soudní spor nejsou dobře připraveni.

To, že pomalost či rychlost naší justice je téma nejednoduché a poměrně pestré, chci dokumentovat na dvou stížnostech, které jsme na přelomu roku na Městském soudu v Praze vyřizovali, v obou případech šlo o odvolací řízení. Tvrzení stěžovatelů myslím nejlépe popíši tím, že ocituji podstatné pasáže našich odpovědí:

Odpověď stěžovateli číslo jedna:

Vaše stížnost není stížností na průtahy, ale naopak směřuje proti rychlosti, s jakou senát 53 Co rozhodl o odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. listopadu 2019, č. j. 19 C, kterým nebylo přiznáno společnosti M s. r. o. osvobození od soudních poplatků.

Z rejstříku Co plyne, že předkládací zpráva je ze dne 9. prosince 2019, spis zdejšímu soudu došel dne 12. prosince 2019, o odvolání bylo zdejším soudem rozhodnuto dne 16. prosince 2019 a věc byla skončena (vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 6) dne 18. prosince 2019. Z aplikace infoSoud plyne, že Obvodnímu soudu pro Prahu 6 byl spis vrácen (vrácení zaevidováno) dne 20. prosince 2019.

Nevím, co dovozujete z okolnosti, že odvolací lhůta končila dne 13. prosince 2019, když společnost M s. r. o. (jako jediný možný odvolatel) odvolání podala již dne 4. prosince 2019 a neavizovala v něm doplnění. Vzhledem k tomu, že odvolání není zpoplatněno, účastníkem řízení o osvobození od soudního poplatku není žalovaná (usnesení se jí ani nedoručuje) a odvolání bylo odůvodněno, soudu prvního stupně nic nebránilo v předložení věci s odvolání před uplynutím odvolací lhůty. Naopak jej správně bez dalšího předložil odvolacímu soudu a ten pak věc bezodkladně vyřídil.

Pro Váš přehled uvádím, že z rejstříku Co plyne, že z celkem 27 věcí napadlých v prosinci 2019 senátu 53 Co tento senát vyřídil ještě v prosinci 6 věcí, a k dnešnímu dni celkem 11.

Samozřejmě v senátu 53 Co jsou doposud nevyřízené i starší než prosincové věci. Celkem nevyřízených nepřerušených věcí je v senátu 53 Co k dnešnímu dni 54, nejstarší věc byla zapsána dne 15. ledna 2019 a důvod, proč v ní doposud nebylo rozhodnuto, leží mimo odvolací soud. Druhá nejstarší věc byla zapsána 26. září 2019 a je v ní (po odročení) nařízeno jednání na 23. ledna 2020, dále jsou 4 věci zapsané v říjnu 2019, ostatní věci jsou zápisově ještě mladší. Zdůrazňuji, že není povinností soudce věci rozhodovat postupně přesně podle data nápadu a že i mezi jednotlivými odvolacími věcmi je nutno rozlišovat již jen proto, že některé se týkají věci samé a nařizuje se v nich jednání, jiné řeší jen procesní otázky a k jejich projednání a rozhodnutí se nařízení jednání nevyžaduje.

Správa zdejšího soudu sleduje v rámci prevence průtahů věci, které nebyly vyřízeny do 6 měsíců od předložení. Ve vztahu k agendě Co si dovoluji učinit závěr, že případy, kdy v odvolacím řízení u Městského soudu v Praze dojde k průtahům, jsou zcela výjimečné. Odvolání do procesních rozhodnutí jsou nezřídka vyřizována v měsíci, ve kterém věc odvolacímu soudu napadne. Z informačního systému plyne, že ze 764 věcí, které byly v prosinci 2019 zapsány do rejstříku Co, bylo v témže měsíci vyřízeno 246 věcí.

Mrzí mě, že rychlost vyřízení odvolací věci vnímáte kriticky (jako podezřelou), avšak věřím, že výše uvedené Vaše pochybnosti rozptýlí.      

U druhé odpovědi to bylo obdobné:

…..Z Vašeho podání však neplyne tvrzení ani o nevhodném, ani o nedůstojném chování členů senátu 68 Co.

Vaše stížnost není ani stížností na průtahy, naopak směřuje proti rychlosti, s jakou senát 68 Co rozhodl o odvolání ve věci péče o nezletilou, konkrétně o odvolání její matky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. září 2019 č. j. 20 P a Nc, kterým bylo k návrhu Vašeho klienta, otce nezletilé, předběžné opatření nařízeno.

Z rejstříku Co plyne, že odvolací věc došla Městskému soudu v Praze dne 15. října 2019, dne 18. října 2019 došlo zdejšímu soudu odůvodnění odvolání matky a zdejší soud o odvolání matky rozhodl dne 21. října 2019. Dne 19. listopadu 2019, tedy v době, kdy byla odvolací věc již skončena, došlo podání, ve kterém vznesl otec nezletilé námitku podjatosti členů senátu 68 Co (viz podání zmíněné již výše).

Při vyřizování stížností se setkáváme spíše s opačnými námitkami, tedy na pomalost rozhodování. Správa soudu apeluje v mezích svých pravomocí na soudce na rychlost, resp. neprůtahovost řízení. Ve vztahu k agendě Co si dovoluji učinit závěr, že případy, kdy v odvolacím řízení u Městského soudu v Praze dojde k průtahům, jsou výjimečné.

Na řízení ve věcech péče o nezletilé obecně a na řízení o návrzích na nařízení předběžného opatření jsou kladeny stran rychlosti rozhodování na soudy a tedy i soudce zvláště přísné požadavky, a to nejen právními předpisy, ale i judikaturou. Ve vztahu k rozhodování odvolacích soudů si dovolím odkázat na nálezovou judikaturu Ústavního soudu, konkrétně na nález ze dne 10. května 2017, sp. zn. IV. ÚS 736/17.

Současně dodávám, že ze shora citovaného ustanovení zákona o soudech a soudcích vyplývá, že předseda soudu, ani jiný orgán státní správy soudů nemůže do rozhodovací činnosti soudu zasahovat, neboť by to odporovalo dělbě moci v demokratickém právním státě a ústavně zakotvenému principu nestrannosti a nezávislosti soudů. Správě soudu tak ani nepřísluší se vyjadřovat k správnosti rozhodnutí a přezkoumávat postup soudu, jak podstatou své stížnosti současně žádáte.

Závěrem pak k poznámce, že ve věci péče o nezletilou rozhodoval senát 68 Co již poněkolikáté, si dovoluji odkázat na rozvrh práce zdejšího soudu, který pravidlo, že v odvolacích věcech péče o téhož nezletilého rozhoduje stále týž senát, výslovně upravuje. V aktuálním rozvrhu práce je toto zakotveno v části 4. Občanskoprávní úsek – agenda odvolací, čl. II písm. F), G).

Ano, razíme zásadu, že při podobných stížnostech je slušné účastníkovi doložit, že „jeho“ věc nebyla nějak nekale vyčleněna z obvyklého běhu senátu, neboť pro důvěru v justici je pocit rovného přístupu důležitý.

Opravdu nejsem snílkem, který by považoval výkon spravedlnosti v České republice za bezproblémový, připouštím, že některé spory se táhnou nemravně dlouho, část z nich i vinou špatné práce soudců, ale netvrďte mi, že je náhoda, že během pár týdnů vyřizujeme dvě takřka shodné stížnosti na přílišnou rychlost naší práce!


[1] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dokument-vanocni-projev-milose-zemana-85476

 

 

soudní řízení justice

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články