Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (též „CHOPAV“) poskytují preventivní územní ochranu oblastem, ve kterých dochází k přirozené akumulaci vod, před činnostmi, které by mohly ohrozit jejich jakost nebo kvantitu. Typicky se bude jednat o těžbu, zmenšování rozsahu lesních pozemků, odvodňování (meliorace) pozemků, skladování radioaktivních odpadů nebo ukládání oxidu uhličitého. Lesními pozemky se podle § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona rozumí pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 lesního zákona. Zemědělskými pozemky jsou podle § 3 odst. 2 katastrálního zákona orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Ochrana se realizuje prostřednictvím zákazů uvedených v § 28 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah je stanoven

- nařízením vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy,

- nařízením vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a oblast Žamberk,

- nařízením vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.

Zákazy jsou v nařízeních vlády „ohraničeny“ stanovením konkrétních rozsahů možné těžby nebo odvodňování pozemků a absolutním zákazem v případě ukládání radioaktivního odpadu. Ve vztahu k ukládání oxidu uhličitého do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod není rozsah zákazu nařízeními vlády stanoven, vodní zákon však pro ukládání oxidu uhličitého požaduje vydání souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. h) vodního zákona a některé způsoby ukládání přímo zakazuje, a to ukládání oxidu uhličitého do hydrologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou (§ 29 odst. 1 vodního zákona) a ukládání oxidu uhličitého do povrchových vod (§ 39 odst. 11 vodního zákona).

Pokud by měl být rozsah stanovený nařízením vlády překročen, podléhá podle § 28 odst. 3 vodního zákona činnost povolení výjimky Ministerstva životního prostředí udělené po předchozím projednání a souhlasu vlády. Tuto výjimku lze udělit v řízení zahájeném na žádost formou rozhodnutí ministerstva.