Vliv výstavby soukromého parkoviště na životní prostředí vždy úzce souvisí s typem a rozlohou daného parkoviště. Typem je myšleno, jestli se bude nacházet v zastavěné oblasti či na volné „zelené“ louce. O faktorech posouzení bude zmínka v jednotlivých příkladech. Ochranou a dopady stavby na životní prostředí se vždy zabývá příslušný stavební úřad v rámci územního řízení, na jehož základě lze získat územní rozhodnutí, které je nezbytné pro výstavbu. Jednotlivé stavební úřady mají různé územní plány a zásady územního rozvoje, je proto vhodné se vždy obrátit s konkrétními dotazy přímo na příslušný úřad.

Proces zkoumání vlivů na životní prostředí se nazývá EIA (Enviromental Impact Assessment). Tento proces probíhá před vydáním zmíněného územního rozhodnutí, týká se jen parkovišť nad 500 míst nebo parkovišť v chráněných oblastech a provádí jej příslušný krajský úřad.

Pro představu jsme na příkladech připravili ukázku faktorů, které se zkoumají při zjišťování vlivů stavby na životní prostředí:

1) Soukromé parkoviště umístěné ve městě -> V případě, že se plánovaná stavba parkoviště bude nacházet na pozemcích, které jsou v katastru vedeny jako „ostatní plocha či zastavěná plocha“ se vlivů na životní prostředí zkoumá méně. V potaz přicházejí tři faktory:

• Vodohospodářské zabezpečení – při návrhu stavby se hodnotí informace o potřebě pitné i technologické vodě v etapě výstavby a následně i provozu, hledají se možnosti napojení na stávající vodovodní řady. Stejným způsobem jsou hodnoceny vlivy stavby na povrchovou a podpovrchovou vodu. Zhodnoceny jsou také informace týkající se odpadních vod, konkrétně způsob nakládání s odvodem splaškových a srážkových vod.
• Dopravní situace – posuzuje se řešení dopravy, konkrétně možnost napojení na existující komunikaci, dopravní značení. Dále se též zohledňuje plynulost provozu tak, aby nebyl zahlcen vjezd a výjezd z objektu.
• Vliv na obyvatelstvo – mezi faktory, jež by mohly mít vliv na obyvatelstvo, patří hluk, ovzduší, začlenění stavby do krajiny, sociální a ekonomické důsledky. Hluk a ovzduší jsou posuzovány podle limitních tabulek. Stavba dále musí být začleněna do krajiny tak, aby nezpůsobila negativní změnu charakteru místa či vizuálních vjemů. Nesmí také mít negativní dopad na sociální a ekonomický stav obyvatelstva.

2) Soukromé parkoviště umístěné v krajině -> Stavby, které mají být umístěné do krajiny, musejí splňovat více podmínek v porovnání se stavbami v zastavěných plochách. U pozemků, jež jsou v katastru vedeny jako „orná půda“ nebo „pozemek určený k plnění funkcí lesa“, jsou nejdříve vyžadovány zábory. O záboru rozhoduje místně příslušný obecní úřad s rozšířenou působností a je zpoplatněn. Úřad nemá povinnost žádosti vyhovět. Dalším rozdílem je i počet faktorů vlivu na životní prostředí. Kromě všech výše uvedených jsou dále hodnoceny následující vlivy:

• Fauna a flora – do této skupiny patří přezkum vlivu na existující vegetaci (stromy, keře, případně ostatní rostliny) a na trvalý výskyt živočišných druhů a jejich zdroji potravy.
• Chráněné oblasti přírody – řešení otázky, jestli se zájmové území nenachází v jedné z chráněných oblastí. Patří sem například oblasti: vodní, ptačí, s památnými stromy. Stejně tak se zkoumá, zdali nebude stavba zasahovat do významných krajinných prvků (lesy, rašeliniště, rybníky a jezera)
• Vliv na vodu a půdu – kromě výše uvedených vlivů se u staveb v krajině také zkoumá, zdali se nezvýší riziko povodní a eroze půdy. Při průběhu stavby, a i v následném provozu se zkoumá riziko znečištění půdy stavebním materiálem či pohonnými hmotami. Přezkoumáván je též vznik odpadu, jeho vliv na prostředí a likvidace.


https://accace.cz/