Právní poradna logo

Karanténa po dovolené - kde hlásit?

Datum:12. 07. 2021 v 09:14
Poslední aktivita:17. 09. 2021 v 09:23
Zhlédnuto:6986x
0

Vrátila jsem se z Egyptu a mám nařízenou týdenní karanténu. Volala jsem tedy na doporučení infolinky obvodní lékařce, že mám karanténu. Jelikož neordinuje, měla zástup. Komunikace se zástupem mi trvala přes 3 dny, kdy mi nakonec paní doktorka vystavila nemocenskou na 3 pracovní dny, naštěstí byly 2 dny volna, takže to vyšlo. Napsala mi ale , že lituje že mi to vůbec vypsala, že na nemocenskou v karanténě nárok nemám, což mi ale mohla říct ihned při prvním jednání. Dovolenou navíc nemám, pracuji teprve 4tý měsíc. Home office v mém případě nelze. Jak se řeší karanténa po dovolené. Je tady nárok na nemocenskou nebo není?

I na informacích mi toto bylo řečeno, že mi tohle vyřídí obvodní lékař nemocenskou. Příjezdový formulář jsem vypisovala taky, slouží prý pro hygienu.

Děkuji za odpověď. SITUACE SE KAŽDÝM DNEM MĚNÍ A UŽ SE V TOM NELZE VYZNAT. Každý mi řekl něco odlišného.

Odpovědi (1)

0

(odpověď byla zpracována ke dni 15.07.2021)

Egypt se považuje za zemi s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19. V tomto případě je mimo jiné nutné před cestou do ČR oznámit svůj příjezd krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště, a to vyplněním Příjezdového formuláře, a dále se podrobit samoizolaci, a to do doby výsledku RT-PCR testu. RT-PCR test přitom musí být absolvován nejdříve 5. den, nejpozději však 14. den od vstupu na území ČR, pokud orgán ochrany veřejného zdraví zcela výjimečně v individuálních případech osob nerozhodl o jiných karanténních opatřeních. Výjimky platí např. pro očkované osoby, osoby s prodělaným onemocněním COVID-19 a pro děti do dovršení věku 6 let.

Samoizolací se přitom rozumí omezení volného pohybu na nezbytně nutné minimum, s některými výjimkami, jako jsou cesty nezbytně nutné k obstarávání základních životních potřeb a k zajištění péče o děti, či akutní cesty do zdravotnických zařízení. Ve výjimkách přitom není uveden výkon práce pro zaměstnavatele a během samoizolace tedy není možné chodit do zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen zamezit vstupu těchto zaměstnanců na všechny provozovny a pracoviště, a to do doby předložení negativního testu.

Samoizolace však není karanténou; zameškanou dobu v práci musí zaměstnavatel vyhodnotit jako omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance ve smyslu ust. § 199 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnanci v tomto případě nevzniká právo na náhradu mzdy, zaměstnavatel ji může však poskytnout dobrovolně. Podle ust. § 206 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce pak platí, že je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli.

Jiná je situace, kdy překážka v práci nastala v důsledku vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu. V takovém případě se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ust. § 208 zákoníku práce, kdy zaměstnanci náhrada mzdy náleží.

Pokud Vám byla skutečně nařízena karanténa (tj. nejde o samoizolaci), a to rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví (krajskou hygienickou stanicí) nebo ošetřujícího lékaře, pak by Vám mělo být vydáno potvrzení o nařízení karantény. V tomto případě se pak jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu ust. § 191 zákoníku práce, přičemž zaměstnanci přísluší v době prvních 14 dnů nařízené karantény náhrada mzdy a až po uplynutí prvních 14 dnů náleží zaměstnanci nemocenské.

Zdroje:

Právní poradna - obrázek k otázce

GHS Legal, s.r.o.

Odpovídá: JUDr. Bc. Klára Rücklová, advokátka

Odpovědět na dotaz