Právní poradna logo

Nemoc z povolání a výpověď dohodou

Datum:23. 10. 2023 v 14:17
Poslední aktivita:30. 10. 2023 v 10:19
Zhlédnuto:2675x
0

Dobrý den,

mámě bylo uznáno ohrožení nemoci z povolání v roce 2018 z důvodu syndromu karpálního tunelu. Vzhledem k zhoršujícím se naměřeným hodnotám docházela na mimořádné lékařské prohlídky. Na toto zaměstnavatel patrně reagoval tak, že byl ukončen pracovní poměr dohodou (nabídnuto vysoké odstupné, když se dohoda podepíše). Rozvázání pracovního poměru došlo v 09/2019. Nemoc z povolání byla uznána v 11/2019. Poté pojišťovna v 03/2020 zaměstnavatele vyplatila půl roční rentu a ztížení společenského uplatnění. Poté plnit přestala. Nyní je věc u soudu, kdy se ohání jiným obecným onemocněním (údajně pro nemoc zad nadále nemohla u zaměstnavatele pracovat) a zároveň tím, že pracovní poměr byl ukončen dohodou. V této souvislosti bych se chtěla dotázat, zda záleží na tom, jak byl pracovní poměr ukončen, či je zde třeba dokazovat příčinná souvislost s ukončením pracovního poměru a následně vznikem nemoci z povolání. Jen pro úplnost dodávám, že po skončení pracovního poměru byla vystavena pracovní neschopnost pro záda (uznána i invalidita v roce 2015) a následně v 10/2019 změna pracovní neschopnosti pro diagnózu karpálního tunelu. Případně je Vám známa judikatura, kterou bychom mohly argumentovat v náš prospěch?

Předem děkuji za reakci.

Odpovědi (3)

0

Děkuji za odpověď. Mohu se ještě dotázat, jak to je v případě vyplácení renty?

Děkuji.

 
CIKR

Nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu, která mu vznikla nemocí z povolání je povinností zaměstnavatele, kterou mu ukládá zákoník práce, a to v tom případě, pokud zaměstnanec naposledy před zjištěním nemoci z povolání pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Základními podmínkami vzniku nároku na rentu jsou tedy existence pracovního poměru, vznik škody na zdraví a příčinná souvislost mezi vznikem škody na zdraví a pracovní činností zaměstnance. Ve vašem případě Vaše matka má nárok na rentu, tedy náhradu škody a nemajetkové újmy ze strany zaměstnavatele.

0
0

Dobrý den,

nemoc z povolání je taková nemoc, kdy jsou chorobné změny zdraví v přímé souvislosti s výkonem povolání. Výkon povolání se tedy dá označit za jednoznačnou příčinu této nemoci.

Onemocnění, která se považují za nemoci z povolání, a seznam těchto nemocí stanoví vláda nařízením. Vámi zmiňované onemocnění, Syndrom karpálních tunelů, je v seznamu těchto nemocí.

Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, konkrétně pouze specializované pracoviště zaměřené na pracovnělékařské posudky.

Vaší matce byla nemoc z povolání uznána v listopadu 2019, tedy dva měsíce po rozvázání pracovního poměru v září 2019. V tomto případě jí tedy vznikají nároky na plnění ze strany jejího bývalého zaměstnavatele.

V obecné rovině uznání nemoci z povolání není jako takové důvodem pro výpověď z pracovního poměru, zaměstnavatel má nejprve povinnost převést zaměstnance na jinou práci. Až pokud převedení na jinou práci není možné, má zaměstnavatel povinnost dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru. V takovém případě pak zaměstnanci náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku zaměstnance. Dále je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci vzniklou škodu a újmu, vznikla-li v důsledku nemoci z povolání a také poskytnou náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění jakož i nahradit účelně vynaložené náklady spojené s léčbou nemoci či náhradu jiné věcné škody – tou mohou být například poplatky za lékařský posudek.

V případě vaší matky nedošlo k ukončení pracovního poměru výpovědí, nýbrž dohodou. To však nic nemění na tom, že Vaší matce náleží ze strany jejího bývalého zaměstnavatele odstupné ve výši dvanáctinásobku jejího průměrného výdělku. O odstupné může zaměstnanec přijít jen v případě, že zaměstnavatel prokáže, že si zaměstnanec vznik nemoci z povolání zavinil sám. Klíčové je zde tedy, že byla Vaší matce nemoc z povolání uznána.

Co se týče judikatury, kterou byste mohly ve svůj prospěch argumentovat, odkazuji na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2021 sp. zn. 21 Cdo 395/2021. V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval právě otázkou, zda a za jakých podmínek má právo na odstupné ze zdravotních důvodů zaměstnanec, který se zaměstnavatelem ukončil pracovní poměr dohodou. Nejvyšší soud zde dokonce dovodil, že nezáleží na tom, co bylo v dohodě o ukončení pracovního poměru uvedeno jako důvod pro skončení pracovního poměru, neboť pro odstupné je rozhodující skutečný důvod a příčina rozvázání pracovního poměru.

0

Dobrý den,

nemoc z povolání je taková nemoc, kdy jsou chorobné změny zdraví v přímé souvislosti s výkonem povolání. Výkon povolání se tedy dá označit za jednoznačnou příčinu této nemoci.

Onemocnění, která se považují za nemoci z povolání, a seznam těchto nemocí stanoví vláda nařízením. Vámi zmiňované onemocnění, Syndrom karpálních tunelů, je v seznamu těchto nemocí.

Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, konkrétně pouze specializované pracoviště zaměřené na pracovnělékařské posudky.

Vaší matce byla nemoc z povolání uznána v listopadu 2019, tedy dva měsíce po rozvázání pracovního poměru v září 2019. V tomto případě jí tedy vznikají nároky na plnění ze strany jejího bývalého zaměstnavatele.

V obecné rovině uznání nemoci z povolání není jako takové důvodem pro výpověď z pracovního poměru, zaměstnavatel má nejprve povinnost převést zaměstnance na jinou práci. Až pokud převedení na jinou práci není možné, má zaměstnavatel povinnost dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru. V takovém případě pak zaměstnanci náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku zaměstnance. Dále je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci vzniklou škodu a újmu, vznikla-li v důsledku nemoci z povolání a také poskytnou náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění jakož i nahradit účelně vynaložené náklady spojené s léčbou nemoci či náhradu jiné věcné škody – tou mohou být například poplatky za lékařský posudek.

V případě vaší matky nedošlo k ukončení pracovního poměru výpovědí, nýbrž dohodou. To však nic nemění na tom, že Vaší matce náleží ze strany jejího bývalého zaměstnavatele odstupné ve výši dvanáctinásobku jejího průměrného výdělku. O odstupné může zaměstnanec přijít jen v případě, že zaměstnavatel prokáže, že si zaměstnanec vznik nemoci z povolání zavinil sám. Klíčové je zde tedy, že byla Vaší matce nemoc z povolání uznána.

Co se týče judikatury, kterou byste mohly ve svůj prospěch argumentovat, odkazuji na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2021 sp. zn. 21 Cdo 395/2021. V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval právě otázkou, zda a za jakých podmínek má právo na odstupné ze zdravotních důvodů zaměstnanec, který se zaměstnavatele ukončil pracovní poměr dohodou. Nejvyšší soud zde dokonce dovodil, že nezáleží na tom, co bylo v dohodě o ukončení pracovního poměru uvedeno jako důvod pro skončení pracovního poměru, neboť pro odstupné je rozhodující skutečný důvod a příčina rozvázání pracovního poměru.

Odpovědět na dotaz