Dle ustanovení § 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Z této právní úpravy vyplývají následující pravidla:
- Primární kompenzací zaměstnanci za práci ve svátek je náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Po dohodě se zaměstnavatelem, která nemusí být písemná, lze namísto náhradního volna poskytnout příplatek ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci nelze příplatek jednostranně vnutit.
- O době čerpání náhradního volna rozhoduje zaměstnavatel. Není vyloučeno, že zaměstnanec požádá o jeho čerpání v určitém termínu, ale "poslední slovo" má zaměstnavatel. Zaměstnanec si nemůže sám určovat, kdy bude náhradní volno čerpat.
- Pro určení čerpání náhradního volna vymezuje zákoník práce zaměstnavateli dobu tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána. Současně ale umožňuje, aby se zaměstnavatel pro tento účel dohodl se zaměstnancem na jiné, zpravidla delší době. Ani tato dohoda nemusí mít písemnou formu.
Pravidla o použití a výpočtu průměrného výdělku upravuje zákoník práce ve svém ustanovení § 351 a násl. Dle jeho ustanovení § 353 odst. 1 průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím se přitom až na výjimky rozumí dle ustanovení § 354 odst. 1 zákoníku práce předchozí kalendářní čtvrtletí. Rozhodné období bude zaměstnavatel ve výše uvedeném případě určovat ve vztahu k době čerpání náhradního volna, za které přísluší náhrada mzdy, nikoliv k době, kdy byla práce ve svátek konána.
Příklad:
Zaměstnanci připadla směna na 8. 5., tedy svátek, a tuto směnu odpracoval. Za práci ve svátek mu vzniklo právo na náhradní volno, které mu zaměstnavatel určil k čerpání v srpnu téhož kalendářního roku. Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku za účelem vyčíslení náhrady mzdy bude druhé kalendářní čtvrtletí (období měsíců duben až červen, protože náhradní volno bylo čerpáno v srpnu), nikoliv první kalendářní čtvrtletí (období měsíců leden až březen jen proto, že práce ve svátek byla konána už v květnu).
