Tyto problémy vznikají např. tehdy, pokud jsou chybně zadány počáteční zůstatky pokladny (bankovních účtů) k 1. 1. běžného roku do knih analytické evidence (tj. v pokladní knize, v knize bankovních výpisů), nejsou proúčtovány všechny pokladní či bankovní operace, či je na účty 211 (221) účtováno chybně v jiné pokladní knize resp. řadě bankovních výpisů, či je dokonce na tyto účty účtováno mimo pokladnu resp. banku (interními doklady atd.).

Případné nedohledané či nejasné položky při účtování bankovních výpisu je vhodné i během účetního období účtovat na účet plateb k dohledání (např. na účet 378, 379 či 395) tak, aby byl vždy zajištěn soulad účtu 221 na stav finančních prostředků na bankovním účtu k příslušnému dni. V opačném případě by byla omezena kontrolní funkce účetnictví a narušena evidence plateb závazků a pohledávek.

Obdobně je třeba zajistit, aby zůstatek účtu 211 v účetnictví odpovídal skutečnému stavu v pokladně. Tj. je třeba, pokud možno, provádět pravidelné účtování pokladních dokladů (ne dávkově např. 1x ročně). V praxi se však přesto vyskytují v pokladně během účetního období zůstatky v haléřích, záporné zůstatky, vysoké (a nereálné) zůstatky. Tyto skutečnosti nesvědčí o správně vedené pokladně.