Podle ustanovení § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP") se technickým zhodnocením (dále také "TZ") rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 80 000 Kč. Účetní pojetí TZ vychází rovněž z ustanovení § 33 ZDP. Za TZ se tedy kromě dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy považuje také rekonstrukce a modernizace majetku. Rekonstrukcí se přitom rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, modernizací se pak rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Naopak opravou majetku se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu (viz § 47 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k TZ. Samotná záměna použitého materiálu se tedy za změnu technických parametrů nepovažuje.
Z informací uvedených v dotazu se nedá jednoznačně stanovit, zda se bude jednat o TZ či opravu budovy (střechy). Zmíněný zásah by se nepovažoval za TZ tehdy, pokud by nedošlo ke změně technických parametrů (funkční změně) střechy, např. zlepšení izolačních vlastností (tj. pokud tam izolace již byla a pouze se opravuje, resp. nahrazuje novou, se stejnými vlastnostmi). Naopak o technické zhodnocení by se jednalo, pokud by do střechy byla zavedena lepší izolace (zateplení), vybudována nová střešní okna, zvětšeny rozměry střechy, změněn sklon střechy atd. Z popisu plánovaných zásahů je pravděpodobné, že by se mohlo jednat o opravu budovy (faktura od dodavatele by se pak účtovala 511 / 321).
Hranice mezi opravou a TZ není v praxi vždy zcela jasná a jednoznačná. Daňový poplatníci se pak pochopitelně snaží co nejvíce výdajů souvisejících s dlouhodobým majetkem klasifikovat jako opravu či údržbu a zahrnout je tak ihned do nákladů. Naopak správci daně pečující o řádný a úplný výběr daní mají snahu samozřejmě spíše opačnou. Je proto vhodné mít k dispozici důkazní prostředky, že se nejedná o TZ dlouhodobého majetku (podrobný popis provedených prací, fotografie, znalecké posudky, posudek prodejce či servisního technika, stanovisko dodavatele atd.). Je na poplatníkovi, aby si případné náklady na opravu obhájil.
